starověk

Gaius Julius Caesar si najal žoldnéře a vydal se své věznitele potrestat. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Katalánská kompanie, středověký předchůdce soukromých vojenských společností, přijíždí pod vedením Rogera de Flor v roce 1303 do Byzance. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Strážci pořádku disponovali velkými pravomocemi. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Veškeré prameny se shodují v tom, že Hypatia byla vzorem mravní odvahy, počestnosti a občanské angažovanosti. Za její smrt nebyl nikdo potrestán. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Jeden ukřižovaný byl nalezen u italské La Lardy, druhý v egyptském Mendesu a třetí v severovýchodním Jeruzalémě ve čtvrti Giv’at ha-Mivtar. Kostra číslo 4 926 z anglického Fenstantonu je teprve čtvrtá svého druhu na světě. (foto: Shutterstock)

Na trh dopravovaní otroci se lišili původem, věkem a pohlavím, ale také fyzickou a intelektuální kapacitou. To vše se při prodeji nějakým způsobem zhodnocovalo a ovlivňovalo cenu „zboží“. (ilustrace: Wikimedia Commons, Otto Pliny, CC0)

Zbytky opevnění pevnosti Rabana-Merquly. (foto: Rabana-Merquly Archaeological Project, CC0)

Nedochovaly se žádné busty, které by prokazatelně zachycovaly Kleopatřinu tvář. Podle dobových mincí s její vyraženou podobou však můžeme soudit, že měla vysoké čelo, špičatou bradu, výrazné lícní kosti, a především prominentní orlí nos, který jí dodával „orientální“ exotické vzezření, hodné majestátních faraonů. (ilustrace: Shutterstock)

Kletba mířící na Pýthea mu měla přinést prohru u soudního přelíčení. (foto: German Archaeological Institute, Jutta Stroszeck, CC BY 4.0)

Vykopávky v Kemune na břehu Tigridu.

Elizabeth Taylor jako zřejmě nejslavnější filmová představitelka královny Kleopatry.

Pohled na zrekonstruovaný ‚Kothon‘ s replikou sochy Ba'ala v jeho středu.

Lov kostaky císařem Claudiem v přístavu v Ostii.