temná energie

Viditelná látka utváří mlhoviny, stálice, hvězdokupy i vzdálené galaxie. Snímek zachycuje také „chuchvalce“ temných mlhovin, jež se rozprostírají před vzdáleným hvězdným pozadím a oproti skryté látce je lze snadno pozorovat.

Krabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.

V běžném životě je směr času samozřejmý a nepochybný, ve fyzice nikoliv.

Pokud objekty GEODE existují, mohly by fungovat jako zdroje temné energie ve vesmíru.

Chilský Blanco Telescope, kde běžel projekt Dark Energy Survey.

Snímek blízké galaxie ESO 325-G004, který byl vytvořen z dat získaných pomocí kosmického teleskopu HST a přístroje MUSE pracujícího na dalekohledu ESO/VLT.

<p>Teleskop Víctor M. Blanco chilské observatoře Cerro Tololo hraje zásadní roli v&nbsp;projektu Dark Energy Survey</p>

<p>Dvě teorie vysvětlují, co se stane s informací o hmotě, padá-li do černé díry</p>

<p>Díky ekpyrotickému vesmíru bychom se mohli zbavit nutnosti prudké inflace v počátku, stejně jako teorie singularity, nekonečně malého bodu, z něhož vesmír vzniknul. Otvírá nám také bránu do multivesmíru</p>

<p>Existuje temná hmota, nebo jen nerozumíme podstatě vesmíru?</p>

<p>Projekt Velkého celooblohového dalekohledu v Chile</p>

<p>Nová analýza supernov typu IA ukazuje, že se rozpínání vesmíru nezrychluje</p>