teplota

Vzorek černého skla, které prošlo teplotou 2 370 °C. (foto: Gavin Tolometti)

S rovníkovým průměrem okolo 50 000 km spadá Neptun mezi menší plynné obry Sluneční soustavy. Podobně jako u ostatních plynných obrů je možno přímo pozorovat pouze svrchní vrstvy atmosféry, ve kterých je vidět několik velkých temných skvrn, připomínajících skvrny v atmosféře Jupiteru.

Pohled na oblast Enceladu, která svým vzhledem připomíná povrch měsíce Europy. Uprostřed se nachází síť prasklin zvaná Labtayt Sulci, v levé dolní části jsou pak útvary Ebony a Cufa dorsa.

Oblasti u jižního i severního pólu v posledních dnech zažily teploty až o desítky stupňů Celsia nad průměry pro danou roční dobu.

Vražedný dotek horka

Nejteplejší místo na Zemi: Teplota 54,4 °C (56,7 °C)

O vůbec nejteplejší místo planety se vedou mnohaleté spory. Při jeho určování totiž záleží na více faktorech, například na tom, zda se bere v úvahu teplota zemského povrchu, nebo vzduchu. V roce 2012 anulovala Světová meteorologická organizace (WMO) kvůli neprůkazným měřením dosavadní rekord teploty vzduchu zapsaný v Guinnessově knize, který už od roku 1922 patřil libyjskému městu Al Azízíja s 57,8 °C. Primát nově drží kalifornské Death Valley neboli Údolí smrti s hodnotou 56,7 °C. I o tomto záznamu z 10. července 1913 ale panují jisté pochybnosti. Ze stejného místa pochází i aktuálně druhý nejvyšší záznam, který je naopak velmi čerstvý – 16. srpna 2020 zde rtuť teploměru vystoupala na 54,4 °C. Jde tak o nejvyšší skutečně potvrzenou teplotu vzduchu na Zemi. Pokud bychom však měřili teplotu zemského povrchu, nejžhavějším místem světa by se stala íránská poušť Lút, kde se v roce 2005 rozpálila půda na neuvěřitelných 80,8 °C.

Z téměř 5 000 dosud potvrzených exoplanet, patří přes 300 do kategorie horkých Jupiterů. WASP-121 b je ale označována jako „prototyp“ pro ultra horké Jupitery.

Krajina kolem města Homer na Aljašce

Teploty v Arktidě vzrostly více než dvojnásobně oproti globálnímu průměru.

Odhalené jádro hvězdy HD 62166 ze souhvězdí Lodní zádě je nejteplejší známou hvězdou. Povrchová teplota zde dosahuje 200 tisíc kelvinů (zhruba 200 tisíc °C).

Ilustrace zachycuje noční stranu extrasolární planety WASP-76b. Na denní straně tohoto mimořádně horkého plynného obra stoupá teplota nad 2 400 °C, což je dost na to, aby se odpařovalo železo.

Ekonomické ztráty kvůli suchu činí na Jihozápadě za rok 2020 11,4 až 23 miliard dolarů (asi 247 až téměř 500 miliard Kč).