Venuše

Současná astronomie nahlíží na Plejády jako na otevřenou hvězdokupu vzdálenou zhruba 445 světelných let, jejíž členky vznikly z jednoho prachoplynného mezihvězdného mračna asi před 110 miliony roky. 

Raný koncept roveru projektu AREE pro Venuši.

Soptění na Venuši

„Rejnoci“ v husté atmosféře Venuše

Jelikož oběžná dráha Venuše leží mezi Zemí a Sluncem, můžeme při pohledu z naší planety sledovat její fáze, stejně jako u Měsíce.

Schéma sovětské sondy Veněra

Na Venuši se nachází mnoho sopek, mimo jiné i 8 km vysoká Maat Mons

Ještě nedávno zkoumala planetu evropská sonda Venus Express

 

Mise družice Magellan zásadním způsobem rozšířila naše znalosti o nejteplejší planetě Sluneční soustavy.

Sombrero od nás dělí asi 30 milionů světelných roků. V jádru galaxie se nachází mohutná černá díra s hmotností miliardy sluncí. 

VAMP, letoun navržený pro průzkum atmosféry Venuše.

Maximum meteorického roje Lyrid bude k vidění 22. dubna.

Obdélníková mapa uvádí přibližné polohy významných těles Sluneční soustavy na březnovém nebi. U Měsíce jsou zvýrazněny pozice (včetně přesného data), v nichž nastává první čtvrt, úplněk, poslední čtvrt a nov.

Dřívější teorie naznačovaly, že Venuše má nejspíše litosféru tvořenou jednou kompaktní litosférickou deskou a neexistuje na ní desková tektonika.

<p>Planeta Venuše vypadá v&nbsp;UV oblasti záření úplně jinak, než ve viditelném světle</p>