vesmír

Hmotná tělesa zakřivují prostoročas a jiné objekty se kolem nich pohybují po nejkratších trajektoriích – tzv. geodetikách –, které v jistých případech odpovídají kuželosečkám

Ve speciálních létajících laboratořích lze na pár minut zažít stav beztíže během pohybu po balistické křivce

Červí díry jsou jedním z možných projevů zakřivení časoprostoru: umožňují vytvořit zkratku přes prostor a čas a spojit tak velmi vzdálená místa, aniž bychom překročili rychlost světla

 

Vypuštění americké testovací rakety Bumper 2 z Cape Canaveral v roce 1950 byl velký úspěch. Raketa vznikla spojením ukořistěné německé technologie a amerických vylepšení.

Na stopy mimozemského života jsme zatím nenarazili. Vesmír je však příliš velký, než abychom v něm byli sami.

Koroljov přeje hodně štěstí Gagarinovi před jeho letem do vesmíru

Astronauté musí ve vesmíru čelit obrovským teplotním rozdílům. Například na slunné straně Měsíce může být teplota vyšší než na Sahaře. Na odvrácené straně teplota padá až k –170 °C.

Nejteplejším místem ve vesmíru je oblak horkého plynu v souhvězdí Panny

Astronaut Bruce McCandless II bez jištění ve vesmíru, při letu raketoplánu Challenger v roce 1984. Bez skafandru by přišel o vědomí asi za patnáct sekund

Povrch Titanu můžeme mapovat díky rádiovým vlnám

Schopnost černých děr vysávat materiál z okolí se obvykle přeceňuje