žena

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) jako dvacetiletá. Martinů o ní později napsal: „Jen jedna otázka neopustila dodnes mé vědomí a vzpomínky. Proč jí osud dal tolik energie a tolik vzácných darů a proč jí nedal možnost, aby jich mohla využíti?“

Zatímco v Česku mohly dámy k volbám v roce 1919, Británie jim stejné právo přiřkla až o dekádu později.

Lucemburčanky oslavují konec války. Ta dodala ženám velké sebevědomí.

Ženy se dostaly do povědomí také jako pracovnice Červeného kříže, tato pomáhá raněnému americkému vojákovi ve Francii

Také ve Francii musely po odchodu mužů zastat práci na poli ženy.

Britské „muničky“ se podílely na produkci 80 % zbraní i nábojů pro královské vojsko.

Aišolpan Nurgaivová při tréninku svého orla skalního.

Zombie make-up vypadal tak skutečně, že vyděsil i lékaře.

Experiment prováděli němečtí vědci na skupině 48 mužů a 48 žen, přičemž obě pohlaví měla plnit stejné úkoly. Ukázalo se, že mezi muži a ženami nebyl žádný rozdíl. 

První žena na vrcholu Čo Oju. V Československu se ovšem o jejím úspěchu informovat nesmělo.

Na koňském hřbetě závodila Lata od roku 1916, Velkou pardubickou však ovládla až v roce 1937.

Mladé ženy vylučují specifické látky, které mužům voní. Starším ženám naopak takové látky chybějí.

Muži vnímají barvy jinak než ženy. Tam, kde pánové vidí žlutou, oči dam zaznamenávají banánovou a citrónovou.

Na koni ujela Celia přes 6 400 km. Taková vzdálenost se v její době považovala za nepřekonatelnou.