zvíře

Koráby pouště | až 40 dní

Mezi savci patří k přeborníkům v „askezi“ pouštní sudokopytník velbloud (Camelus). Tato odolná zvířata dokážou velmi dobře snášet extrémní podmínky dlouhodobého pobytu v suchých oblastech. Podmínky, které by běžného člověka spolehlivě zahubily, snáší velbloudi s přehledem. Pozoruhodné je, že bez jídla vydrží kratší dobu než bez vody, což je opak běžné situace u většiny ostatních živočichů. Důvodem je, že velbloudi si svoji vodu nosí s sebou. Tedy přesněji řečeno nikoli vodu, ale tukovou tkáň ve svých hrbech. Tu mohou v případě potřeby metabolizovat a vodu z ní uvolnit. Při metabolickém využití tukové tkáně v hrbu se uvolňuje voda a energie, která velbloudovi vystačí na dlouhou dobu, nicméně nepokrývá veškerou potřebu živin zvířete.

Ačkoliv je to neuvěřitelné, lidské tělo může bez jídla (nikoliv ale bez vody!) vydržet možná déle než to velbloudí. Tento krutý poznatek vychází z neuvěřitelného příběhu indického zajatce Bhagata Singha, který bez jídla údajně přežil po dobu 116 dní (téměř tří měsíců), přičemž ztratil celých 60 kilogramů tělesné hmotnosti. (foto: Shutterstock)

14. 07. 2021

Nejčtenejší


Londýňanky se svými čtyřnohými miláčky ve frontě před kanceláří „zvířecí protiletecké obrany“ NARPAC v roce 1940.

26. 05. 2021

Jízda na koni patří mezi sportovní aktivity se značným přínosem pro lidské zdraví. Provádí-li se fyziologicky správně, pravidelný a houpavý pohyb koňského hřbetu stimuluje svaly a nervy, čímž zásadním způsobem pomáhá při léčbě pacientů s ochrnutím (například u onemocnění mozkovou obrnou). (zdroj: Shutterstock)

14. 02. 2021

Do největší floridské zoo zavítala tento týden veterinární zubařka Jamie Berningová. Do jejího zubařského křesla zde během tří dnů usedla (či spíše ulehla) pestrá směsice zvířecích obyvatel. Doktorka Berningová se zde v rámci „týdne zubů“ podívala na zoubek gorilímu samci, lvici, šimpanzovi, tapírovi, vydře nebo třeba hrabáči kapskému.

31. 10. 2020


Reklama

18. 10. 2020

Plášť pro vůdce 

kivi
kde: Nový Zéland | symbol: jedinečnosti

Ptáka kiviho si Novozélanďané zvolili za své národní zvíře, protože nežije nikde jinde na Zemi, a symbolizuje tak unikátní přírodu ostrovů. Drobní nelétaví opeřenci si navíc našli cestu i do folkloru domorodých Maorů, kteří je dokonce uctívali. Z pírek maličkých tvorů rovněž vytvářeli speciální pláště kahukiwi, jež směli nosit pouze vysoce postavení členové komunity. V současnosti žije na Zélandu asi 68 tisíc zmíněných ptáků, nicméně jejich počty rok od roku klesají. 

13. 05. 2020
07. 05. 2020
09. 02. 2020

Hlídací osel

American Mammoth Jackstock
plemeno vyšlechtěno: v USA

Za zrodem plemene American Mammoth Jackstock stojí bývalý americký prezident George Washington, který spolu s Henrym Clayem a dalšími zkoušeli vyšlechtit silné a vysoké muly. Za tímto účelem si nechávali dovážet co nejstatnější osly a vzájemně je křížili. Vzniklé plemeno se pyšní nejvyšším vzrůstem na Zemi a vzešel z něj také rekordman Romulus, měřící 172,72 cm: Na domovském statku v Texasu „pracuje“ coby hlídač a odhání od dobytka predátory jako třeba kojoty. 

03. 12. 2019
23. 11. 2019

Reklama

A cesta do vesmíru je otevřená...

08. 06. 2019
18. 05. 2019
17. 02. 2019

Nestydaté žáby

ropucha obecná
kde žije:
Evropa, Asie, Afrika | nařčení: spojení s černou magií 

Mnohé pověry a špatná reputace některých zvířat jsou důsledkem jejich přirozeného chování, které se lidem mohlo zdát vulgární, nestoudné a zavrženíhodné. Například rozmnožování určitých žabích druhů připadalo mravokárné společnosti ve středověku hanebné. Odtud byl už jen krůček k tomu, spojit zmíněné živočichy s nekalými úmysly, se zlými bytostmi, nebo dokonce s černou magií. O ropuchách se tak ve středověkých a raně novověkých textech nedočteme prakticky nic pozitivního: Obvykle se považovaly za oblíbené „průvodkyně“ čarodějnic a dalších bytostí temna. 

10. 01. 2019

Veterinární patoložka Rebecca Kaganová zkoumá pozůstatky orla: Má podezření, že zemřel při střetu se sloupem vysokého napětí.

02. 12. 2018

Zepředu i zezadu

Mandril rýholící  | tropická Afrika

Na těle dospělých samců mandrila rýholícího jsou zdaleka nejnápadnější pestře vybarvené líce. Nezvyklé odstíny však kryjí i jejich genitálie a řitní otvor, kde se mísí červená s růžovou, modrou či fialovou. Dominantní vůdci smeček mají navíc výraznější zbarvení než podřízení samci.   

25. 10. 2018

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907