zvíře

Bankesův Marocco byl někdy označován jako „tančící kůň“ nebo „myslící kůň“. (ilustrační foto: Pixabay, AnoukBakkerCC0)

30. 11. 2022

Nejčtenejší


17. 08. 2022

Kočrka, kohout nebo třeba kozel - tato zvířata byla ve středověku považována za pomocníky čarodějnic. (foto: Pexels, Lucas PezetaCC0)

14. 08. 2022
07. 06. 2022


Reklama

Mezi chorobami přenesenými z lidí na zvířata dominují bakteriální infekce.

28. 05. 2022

Psi (ale i třeba kočky) mají stejně jako člověk dvě sady zubů – mléčnou a trvalou. Mléčný chrup psa je tvořen 28 zuby, trvalý 42 zuby.

26. 05. 2022

Koňská síla

Koně byli odedávna využíváni jako rychlý dopravní prostředek, ale také jako živý „přepravní mechanismus“. Ačkoliv běžného koně není vhodné zatěžovat více než 20 % jeho vlastní hmotnosti, speciálně vyšlechtěná velká a silná plemena (jako jsou shirský kůň nebo clydesdaleský kůň) zvládají tažení skutečně velmi těžkých nákladů. Byli a někde stále jsou využívání pro tahání kmenů pokácených stromů, těžkých kočárů apod. Tito koně mívají zadní nohy poněkud blíže u sebe, což jim zřejmě propůjčuje schopnost lépe vyvíjet tažnou sílu. Zhruba jednu tunu vážící kůň tak poměrně snadno utáhne i dvojnásobek své vlastní hmotnosti, tedy celé dvě tuny.

Fyzikální veličina horská síla (Horse Power, HP) je používána jako jednotka pro výkon motoru automobilů a motocyklů. Tato skutečnost vychází z pokusů skotského vynálezce a mechanika Jamese Watta, který v 18. století odhadoval koňskou sílu na základě pozorování tahu pivovarských koní(foto: Shutterstock)

04. 05. 2022

Dvojice vakoplchů drobných (Cercartetus nanus). Vědci se dlouho domnívali, že se vakoplši živí především hmyzem. V poslední době bylo zjištěno, že se živí ve velkém rozsahu nektarem a pylem květů některých druhů stromů a keřů.

19. 03. 2022

Ve středověku se řídili biblickým „Lex talionis“ – tedy oko za oko, zub za zub. U lidí i u zvířat.

20. 02. 2022

Pod krunýřem

štítonošikde: mírné a subtropické pásmo

Drobní brouci štítonoši s průhlednými krunýři tvoří podčeleď mandelinkovitých. Jen v Evropě jich žije 39 druhů a liší se mimo jiné kresbou. Průhledná krusta slouží ke zmatení predátorů a výrazné vzory na jejím povrchu mají působit jako výstražné znamení. Dospělí jedinci dorůstají délky až 7,5 mm a jejich těla hrají odstíny zelené, hnědé, žluté a zlaté. Bezpečí pod štítem přitom vyhledávají již larvy, v mládí si ho však budují z vlastních fekálií, jejichž slepenec slouží hlavně coby výtečná kamufláž. (foto: Shutterstock)

13. 02. 2022

Reklama

04. 01. 2022

Koráby pouště | až 40 dní

Mezi savci patří k přeborníkům v „askezi“ pouštní sudokopytník velbloud (Camelus). Tato odolná zvířata dokážou velmi dobře snášet extrémní podmínky dlouhodobého pobytu v suchých oblastech. Podmínky, které by běžného člověka spolehlivě zahubily, snáší velbloudi s přehledem. Pozoruhodné je, že bez jídla vydrží kratší dobu než bez vody, což je opak běžné situace u většiny ostatních živočichů. Důvodem je, že velbloudi si svoji vodu nosí s sebou. Tedy přesněji řečeno nikoli vodu, ale tukovou tkáň ve svých hrbech. Tu mohou v případě potřeby metabolizovat a vodu z ní uvolnit. Při metabolickém využití tukové tkáně v hrbu se uvolňuje voda a energie, která velbloudovi vystačí na dlouhou dobu, nicméně nepokrývá veškerou potřebu živin zvířete.

Ačkoliv je to neuvěřitelné, lidské tělo může bez jídla (nikoliv ale bez vody!) vydržet možná déle než to velbloudí. Tento krutý poznatek vychází z neuvěřitelného příběhu indického zajatce Bhagata Singha, který bez jídla údajně přežil po dobu 116 dní (téměř tří měsíců), přičemž ztratil celých 60 kilogramů tělesné hmotnosti. (foto: Shutterstock)

14. 07. 2021

Londýňanky se svými čtyřnohými miláčky ve frontě před kanceláří „zvířecí protiletecké obrany“ NARPAC v roce 1940.

26. 05. 2021

Jízda na koni patří mezi sportovní aktivity se značným přínosem pro lidské zdraví. Provádí-li se fyziologicky správně, pravidelný a houpavý pohyb koňského hřbetu stimuluje svaly a nervy, čímž zásadním způsobem pomáhá při léčbě pacientů s ochrnutím (například u onemocnění mozkovou obrnou). (zdroj: Shutterstock)

14. 02. 2021

Do největší floridské zoo zavítala tento týden veterinární zubařka Jamie Berningová. Do jejího zubařského křesla zde během tří dnů usedla (či spíše ulehla) pestrá směsice zvířecích obyvatel. Doktorka Berningová se zde v rámci „týdne zubů“ podívala na zoubek gorilímu samci, lvici, šimpanzovi, tapírovi, vydře nebo třeba hrabáči kapskému.

31. 10. 2020
18. 10. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907