O nacistickém zlatě koluje řada mýtů a legend a existuje hned několik verzí, kolik jej bylo, kam zmizelo a zda má ještě smysl ho hledat
Velká část zlatých zásob třetí říše pocházela z bank obsazených zemí nebo přímo z majetku Židů.
Podle některých teorií přišli nacisté na sklonku války o všechno; jiní tvrdí, že jejich zásoby zlata byly nedotknutelné, jelikož měly sloužit k rozvoji nacistického impéria po skončení konfliktu, a v nějaké formě se tudíž dochovat musely.
O celkové hodnotě zmíněného zlata se můžeme jen dohadovat, jisté je, že šlo o astronomické částky. Neprávem nabyté bohatství pocházelo především ze zlatých rezerv zemí, jichž se Němci zmocňovali při budování třetí říše – počínaje Rakouskem přes Československo až po Nizozemí, Belgii, Dánsko, Francii, Polsko a Ukrajinu. Dál se jednalo o položky ze soukromých bank, tisíců malých zlatnictví, církevních institucí a majetku židovských občanů. Poslední a nejděsivější část tvořily šperky a zubní korunky vězňů z koncentračních táborů: Jen v Osvětimi takto nacisté přišli k osmi tunám zlata.
TIP: Nacisty ukradené poklady: Legendární obrazy, které už nikdo neměl vidět
Po válce se sice jistý podíl nacistického zlata podařilo nalézt, nicméně část v hodnotě bezmála 37 miliard dolarů (dnešních asi 830 miliard korun) nadále chybí a není jasné, kam zmizela. Něco zřejmě nacisté na poslední chvíli vyvezli ve vagonech, které ukryli, další finance prý převedli na bezpečná konta: V hledáčku jsou zejména některé švýcarské banky, jež Světový židovský kongres v roce 1995 obvinil z uchovávání nacistického zlata v hodnotě téměř 2,5 miliardy dolarů.
ZajímavostiZrádce od Thermopyl
Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.
HistoriePletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci
ZajímavostiMezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.
VesmírOsud vesmíru je stále nejasný
VědaPříště možná poletí na letecké biopalivo
PřírodaTučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí
