O nacistickém zlatě koluje řada mýtů a legend a existuje hned několik verzí, kolik jej bylo, kam zmizelo a zda má ještě smysl ho hledat
Podle některých teorií přišli nacisté na sklonku války o všechno; jiní tvrdí, že jejich zásoby zlata byly nedotknutelné, jelikož měly sloužit k rozvoji nacistického impéria po skončení konfliktu, a v nějaké formě se tudíž dochovat musely.
O celkové hodnotě zmíněného zlata se můžeme jen dohadovat, jisté je, že šlo o astronomické částky. Neprávem nabyté bohatství pocházelo především ze zlatých rezerv zemí, jichž se Němci zmocňovali při budování třetí říše – počínaje Rakouskem přes Československo až po Nizozemí, Belgii, Dánsko, Francii, Polsko a Ukrajinu. Dál se jednalo o položky ze soukromých bank, tisíců malých zlatnictví, církevních institucí a majetku židovských občanů. Poslední a nejděsivější část tvořily šperky a zubní korunky vězňů z koncentračních táborů: Jen v Osvětimi takto nacisté přišli k osmi tunám zlata.
TIP: Nacisty ukradené poklady: Legendární obrazy, které už nikdo neměl vidět
Po válce se sice jistý podíl nacistického zlata podařilo nalézt, nicméně část v hodnotě bezmála 37 miliard dolarů (dnešních asi 830 miliard korun) nadále chybí a není jasné, kam zmizela. Něco zřejmě nacisté na poslední chvíli vyvezli ve vagonech, které ukryli, další finance prý převedli na bezpečná konta: V hledáčku jsou zejména některé švýcarské banky, jež Světový židovský kongres v roce 1995 obvinil z uchovávání nacistického zlata v hodnotě téměř 2,5 miliardy dolarů.
HistorieHod oštěpem se poprvé objevil na olympijských hrách v roce 708 př. n. l. jako součást pětiboje. Od roku 1908 je součástí programu moderních olympijských her pro muže a od roku 1932 pro ženy. (ilustrace: Shutterstock)
VesmírJupiter se svým největším měsícem Ganymedem na snímku Hubbleova teleskopu. (foto: NASA, ESA, E. Karkoschka (University of Arizona), CC BY-SA 4.0)