O nacistickém zlatě koluje řada mýtů a legend a existuje hned několik verzí, kolik jej bylo, kam zmizelo a zda má ještě smysl ho hledat
Velká část zlatých zásob třetí říše pocházela z bank obsazených zemí nebo přímo z majetku Židů.
Podle některých teorií přišli nacisté na sklonku války o všechno; jiní tvrdí, že jejich zásoby zlata byly nedotknutelné, jelikož měly sloužit k rozvoji nacistického impéria po skončení konfliktu, a v nějaké formě se tudíž dochovat musely.
O celkové hodnotě zmíněného zlata se můžeme jen dohadovat, jisté je, že šlo o astronomické částky. Neprávem nabyté bohatství pocházelo především ze zlatých rezerv zemí, jichž se Němci zmocňovali při budování třetí říše – počínaje Rakouskem přes Československo až po Nizozemí, Belgii, Dánsko, Francii, Polsko a Ukrajinu. Dál se jednalo o položky ze soukromých bank, tisíců malých zlatnictví, církevních institucí a majetku židovských občanů. Poslední a nejděsivější část tvořily šperky a zubní korunky vězňů z koncentračních táborů: Jen v Osvětimi takto nacisté přišli k osmi tunám zlata.
TIP: Nacisty ukradené poklady: Legendární obrazy, které už nikdo neměl vidět
Po válce se sice jistý podíl nacistického zlata podařilo nalézt, nicméně část v hodnotě bezmála 37 miliard dolarů (dnešních asi 830 miliard korun) nadále chybí a není jasné, kam zmizela. Něco zřejmě nacisté na poslední chvíli vyvezli ve vagonech, které ukryli, další finance prý převedli na bezpečná konta: V hledáčku jsou zejména některé švýcarské banky, jež Světový židovský kongres v roce 1995 obvinil z uchovávání nacistického zlata v hodnotě téměř 2,5 miliardy dolarů.
ZajímavostiPříchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.
VědaPočty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.
PřírodaPoslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.
VesmírAnalema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat
