O nacistickém zlatě koluje řada mýtů a legend a existuje hned několik verzí, kolik jej bylo, kam zmizelo a zda má ještě smysl ho hledat
Podle některých teorií přišli nacisté na sklonku války o všechno; jiní tvrdí, že jejich zásoby zlata byly nedotknutelné, jelikož měly sloužit k rozvoji nacistického impéria po skončení konfliktu, a v nějaké formě se tudíž dochovat musely.
O celkové hodnotě zmíněného zlata se můžeme jen dohadovat, jisté je, že šlo o astronomické částky. Neprávem nabyté bohatství pocházelo především ze zlatých rezerv zemí, jichž se Němci zmocňovali při budování třetí říše – počínaje Rakouskem přes Československo až po Nizozemí, Belgii, Dánsko, Francii, Polsko a Ukrajinu. Dál se jednalo o položky ze soukromých bank, tisíců malých zlatnictví, církevních institucí a majetku židovských občanů. Poslední a nejděsivější část tvořily šperky a zubní korunky vězňů z koncentračních táborů: Jen v Osvětimi takto nacisté přišli k osmi tunám zlata.
TIP: Nacisty ukradené poklady: Legendární obrazy, které už nikdo neměl vidět
Po válce se sice jistý podíl nacistického zlata podařilo nalézt, nicméně část v hodnotě bezmála 37 miliard dolarů (dnešních asi 830 miliard korun) nadále chybí a není jasné, kam zmizela. Něco zřejmě nacisté na poslední chvíli vyvezli ve vagonech, které ukryli, další finance prý převedli na bezpečná konta: V hledáčku jsou zejména některé švýcarské banky, jež Světový židovský kongres v roce 1995 obvinil z uchovávání nacistického zlata v hodnotě téměř 2,5 miliardy dolarů.
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)