Unikátní snímek centra Mléčné dráhy odhaluje předivo magnetických polí

02.06.2021 - Stanislav Mihulka

Rentgenové a rádiové záření zobrazilo bouřlivé kosmické „počasí“ v centru naší Galaxie

<p>Složený rentgenový a rádiový snímek centra Mléčné dráhy.</p>

Složený rentgenový a rádiový snímek centra Mléčné dráhy.


Reklama

V centru Mléčné dráhy sídlí supermasivní černá díra a děje se tam spousta zajímavých věcí. Zároveň nám ale pohled na tyto fenomény stíní ohromná mračna prachu a plynu. Proto při pozorování centra naší Galaxie musíme spoléhat na vesmírné i pozemní observatoře, které pracují v jiných oblastech elektromagnetického spektra, než je viditelné světlo.

Tým americké vesmírné rentgenové observatoře Chandra v v těchto dnech zveřejnil unikátní složený snímek centra Mléčné dráhy, který je založený na rentgenových datech pozorování observatoře Chandra a rádiových pozorováních pozemní soustavy MeerKAT v jižní Africe. Snímek odhaluje nezměrná mračna horkého plynu a mohutná magnetická pole, která protkávají okolí supermasivní černé díry.

Bouřlivé počasí v centru Galaxie

Fialová barva na snímku znázorňuje rentgenové záření zachycené Chandrou, modře je zobrazené rádiové záření, zachycené radioteleskopy soustavy MeerKAT. Pozorované struktury vytváří působení extrémně energetických jevů a nesmírně silných magnetických polí, které jsou v oblasti supermasivní černé díry běžnou záležitostí.

TIP: Vesmírná observatoř Chandra objevila záhadný zdroj rentgenového záření

Dotyčný snímek podle astronomů prozrazuje, že v oblasti centra Galaxie hraje významnou roli proces magnetické rekonexe, při kterém dochází k překřížení a „vyzkratování“ magnetických siločar. Magnetické rekonexe zřejmě do značné míry zodpovídají za ohřívání hmoty v mezihvězdném prostoru. Také se nejspíš podílejí na urychlování částic kosmického záření a pohánějí turbulence mezihvězdné hmoty, které pak následně spouštějí tvorbu nových hvězd.

 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907