Rentgenové a rádiové záření zobrazilo bouřlivé kosmické „počasí“ v centru naší Galaxie
V centru Mléčné dráhy sídlí supermasivní černá díra a děje se tam spousta zajímavých věcí. Zároveň nám ale pohled na tyto fenomény stíní ohromná mračna prachu a plynu. Proto při pozorování centra naší Galaxie musíme spoléhat na vesmírné i pozemní observatoře, které pracují v jiných oblastech elektromagnetického spektra, než je viditelné světlo.
Tým americké vesmírné rentgenové observatoře Chandra v v těchto dnech zveřejnil unikátní složený snímek centra Mléčné dráhy, který je založený na rentgenových datech pozorování observatoře Chandra a rádiových pozorováních pozemní soustavy MeerKAT v jižní Africe. Snímek odhaluje nezměrná mračna horkého plynu a mohutná magnetická pole, která protkávají okolí supermasivní černé díry.
Fialová barva na snímku znázorňuje rentgenové záření zachycené Chandrou, modře je zobrazené rádiové záření, zachycené radioteleskopy soustavy MeerKAT. Pozorované struktury vytváří působení extrémně energetických jevů a nesmírně silných magnetických polí, které jsou v oblasti supermasivní černé díry běžnou záležitostí.
TIP: Vesmírná observatoř Chandra objevila záhadný zdroj rentgenového záření
Dotyčný snímek podle astronomů prozrazuje, že v oblasti centra Galaxie hraje významnou roli proces magnetické rekonexe, při kterém dochází k překřížení a „vyzkratování“ magnetických siločar. Magnetické rekonexe zřejmě do značné míry zodpovídají za ohřívání hmoty v mezihvězdném prostoru. Také se nejspíš podílejí na urychlování částic kosmického záření a pohánějí turbulence mezihvězdné hmoty, které pak následně spouštějí tvorbu nových hvězd.
X-ray: NASA/CXC/UMass/Q.D. Wang; Radio: NRF/SARAO/MeerKAT, CC BY-SA 4.0
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)