Útočili Hunové na dunajské provincie římské říše kvůli extrémnímu suchu?
Proč zaútočil Attila se svými Huny na území kolem Dunaje a římskou říši? Nová studie naznačuje, že hlavním motorem mohlo být extrémní sucho a neúroda
Hunové se velmi výrazně zapsali do historie Evropy na sklonku starověku. Přesto o nich víme jen velice málo. Archeologické nálezy jsou velmi vzácné a o jejich životě máme jen kusé zprávy od historiků, pro které byli Hunové především exotickými krvežíznivými barbary. Není jasné, odkud původně pocházeli a které národy jim byly příbuzné. Neznáme jejich náboženství a z jejich jazyka se dochovalo jen několik málo slov a osobních jmen. Například jejich nejslavnější jméno Attila je ve skutečnosti gótská přezdívka, znamenající „Tatíček“.
V roce 376 vyhnali bojovní Hunové Góty ze stepí u Černého moře do dunajských provincií Říma. Následovníci náčelníka Attily se pak stali největší hrozbou závěrečného období římské říše a významným hybatelem „stěhování národů“. V roce 430 založili obrovskou říši mezi Volhou a Rýnem, která sice nevydržela dlouho, významně ale přispěla k zániku západořímské říše.
Svědectví dávných letokruhů
Susanne Hakenbecková a Ulf Büntgen z Univerzity v Cambridgi pátrali po okolnostech vpádů Hunů na území kolem Dunaje ve 4. a 5. století našeho letopočtu. Vycházeli přitom z celé řady archeologických, historických a ekologických údajů, mezi nimiž hrála zásadní roli data odvozená z letokruhů stromů z té doby. Výsledky výzkumu vědci publikovali v časopisu Journal of Roman Archaeology.
Badatelé z letokruhů vyčetli, že oblast říše Hunů ve východní a střední Evropě byla ve 4. a 5. století postižena řadou extrémně suchých sezón. Nejhorší sucha se tam přitom objevila zhruba mezi lety 420 a 450 našeho letopočtu. Velmi pravděpodobně došlo k závažnému poklesu úrody a postiženy byly i pastviny, které se nacházely ve větších vzdálenostech od Dunaje a Tisy.
TIP: Zhouba bojovných Hunů: Co vedlo k zániku nejobávanější barbarské říše?
Hakenbecková a Büntgen jsou přesvědčeni, že právě extrémní sucho a s ním spojený hlad byly hlavní motivací útoků Hunů na římskou říši. Snažili se tímto způsobem získat především potraviny a dobytek.
„Klimatické a ekonomické faktory zřejmě donutily Attilu a další náčelníky, aby se zaměřili na bohaté římské provincie v jejich dosahu. Kromě potravin potřebovali zlato, aby si udrželi věrnost podřízených a bojeschopnost jednotek,“ líčí Hakenbecková. „Z pastevců se stali profesionální nájezdníci.“
