V Grónsku padl teplotní rekord a za den roztálo 8,5 miliardy tun ledu

31.07.2021 - Zuzana Rychlá a ČTK

V Grónsku tento týden padl teplotní rekord, když teploměry ve středu naměřily 19,8 stupně Celsia, a tamní ledovce nyní odtávají obrovskou rychlostí. V úterý roztálo 8,5 miliardy tun ledu, což je množství, které by podle vědců stačilo na to, aby celý americký stát Florida pokrylo pět centimetrů vysokou vrstvou vody.


Reklama

Roztávání ledu v Grónsku podrobně monitoruje dánský server Polar Portal. Z jeho dat vyplývá, že kromě úterý dosáhlo tání dalšího vrcholu ve čtvrtek, kdy zmizelo 8,4 miliardy tun ledu. Podle WMO je to sice co do hmotnosti menší množství než v roce 2019, kdy led tál ještě rychleji, nyní ale tání zasahuje daleko větší oblast.

„Tání dosáhlo obrovských rozměrů a pravděpodobně změní podobu Grónska, protože v příštích letech jen urychlí další odtávání a s ním spojené stoupání hladiny oceánu,“ prohlásil glaciolog Mark Tedesco z americké Kolumbijské univerzity. Sezona tání ledovců v Grónsku trvá zpravidla od června do srpna. Letos už podle Polar Portal od června zmizelo přes 100 miliard tun ledu.

TIP: Za posledních 25 let roztálo vinou globálního oteplování 28 bilionů tun ledu

„Těžko říct, zda to ohledně tání letos bude rekordní rok, ale nad ledovci je teď množství teplého a vlhkého vzduchu, který tání urychluje,“ uvedl Brad Lipovsky z univerzity ve Washingtonu. „Znepokojivá je pro mě ale jiná věc: politická reakce nebo spíše její absence. Stoupání hladin oceánu je jako pomalu jedoucí vlak, který ale nelze zastavit, jakmile nabere rychlost. Moc dobré zprávy to nejsou,“ dodal enviromentální geofyzik a glaciolog Lipovsky.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907