Vědci čelí šokujícím úrovním stresu, jsou šikanováni, trpí depresemi a úzkostí

16.01.2020 - Stanislav Mihulka

Vědecké objevy bývají vykoupeny extrémní psychickou zátěží vědců v pracovním prostředí

<p>Živit se vědou není snadné</p>

Živit se vědou není snadné


Reklama

Věda bývá považována za prestižní povolání a lidé si vědců obvykle váží. Jak ale ukázal nedávný výzkum ve Velké Británii, tohle povolání nepatří k těm nejpohodovějším. Vědci se musejí vyrovnávat se značným tlakem v práci, setkávají se s diskriminací a často se setkávají se šikanou a obtěžováním. Všechno to přispívá k šokujícím úrovním stresu u mnoha vědců a k jejich častým duševním problémům.

Téměř dvě třetiny britských vědců se někdy osobně setkaly se šikanováním či obtěžováním. Řada z vědců považuje takové chování za systémový problém vědy. Celkem asi 70 procent vědců prohlásilo, že se během typického pracovního dne cítí stresovaní. Mnozí vědci uvádějí, že si kariéra vědce vybrala daň na jejich duševním i fyzickém zdraví, osobním životě i sociálních vztazích.

TIP: Lékaři v USA patří mezi profese s nejvyšším počtem sebevražd

Kombinace různého toxického chování, s nímž se vědci v zaměstnání setkávají, jako je diskriminace, cílené vykořisťování nebo neustálý tlak, dovedla více než třetinu britských vědců k tomu, aby vyhledali profesionální pomoc. Nejčastěji je to kvůli depresím nebo úzkostem. Další pětina vědců o takové pomoci kvůli svému duševnímu stavu vážně uvažuje. Výzkumu se zúčastnilo celkem 4 267 vědců, z nichž bylo 60 procent žen.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907