Vědci stopují dávnou srážku neutronových hvězd, která zásobila Zemi zlatem

30.03.2020 - Stanislav Mihulka

Cenné kovy a další těžké prvky vyrobila srážka neutronových hvězd, k níž došlo 100 milionů let před vznikem Sluneční soustavy


Reklama

Předtím, než se z dávného zhrouceného molekulárního mračna zrodilo Slunce s planetami, došlo se vší pravděpodobností v relativně blízkém vesmíru ke srážce neutronových hvězd. Určitě to byla nesmírně energetická událost, která vyslala napříč vesmírem silné gravitační vlny. A taky se v ní zrodilo množství „těžkých“ chemických prvků, včetně vzácných kovů a radioaktivních prvků. Důvěrně je známe, neboť část z nich je i u nás na Zemi.

Při srážce neutronových hvězd dochází k intenzivní tvorbě velmi těžkých chemických prvků. Po svém vzniku se stanou součástí kosmického prachu a následně i vznikajících hvězd a planet. Szabolcs Mark z americké Columbia University a jeho kolegové se rozhodli, že vystopují srážku neutronových hvězd, která vyprodukovala tyto cenné látky pro Sluneční soustavu.

Důkazy v meteoritech

Badatelé analyzovali izotopy chemických prvků, které jsou obsažené v meteoritech z úsvitu Sluneční soustavy. V těchto meteoritech jsou uložené velmi cenné informace o situaci před miliardami let. Měl by v nich být i materiál, který pochází z oné pradávné srážky. Tyto údaje pak následně porovnávali s odhady množství vzniklých atomů prvků ve srážkách neutronových hvězd. Zároveň také zohlednili odhady četnosti těchto srážek v Mléčné dráze.

TIP: Většina nejtěžších prvků ve vesmíru vznikla v discích kolem zhroucených hvězd

Z jejich výpočtů vyplynulo, že srážce neutronových hvězd, během níž vzniklo podstatné množství zlata, uranu a dalších zajímavých prvků pro Zemi, došlo asi 100 milionů let, čili jen vlastně krátce, před vznikem Sluneční soustavy. Odehrálo se to zřejmě ve vzdálenosti 1 000 světelných let od místa, kde později vzniklo Slunce s planetami. Kdyby k tomu došlo dnes, taková událost by rozsvítila celou noční oblohu.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Smrt Julia Caesara, těsně před vznikem císařství

Věda

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Zajímavosti

Vytrženo z kontextu

The Furniture Lift | Leandro Erlich

Argentinský umělec Leandro Erlich si pro svou neotřelou instalaci zvolil náměstí ve francouzském Nantes. Přímo nad jeho střed do výšky zhruba deseti metrů umístil kus rohové budovy, k jejímuž oknu vede nábytkový výtah. Erlich si zakládá na realističnosti svých projektů, a výsek stavby se proto jeví velmi uvěřitelně: Nechybějí ani takové detaily jako cihly ve stěnách či prostory pod podlahou. Kus konstrukce vyrobený z ultralehkých materiálů přitom nedrží ve vzduchu žádná pomocná lana – jeho jedinou oporu představuje právě žebřík. (foto: Profimedia)

Revue

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen do veliké vzdálenosti detekovat radioteleskop FAST.

Vesmír

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Příroda

Portrét Perchty z Rožmberka, detail obrazu z 19. století, který se nachází na hradě Rožmberk.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907