Vědci stopují dávnou srážku neutronových hvězd, která zásobila Zemi zlatem

30.03.2020 - Stanislav Mihulka

Cenné kovy a další těžké prvky vyrobila srážka neutronových hvězd, k níž došlo 100 milionů let před vznikem Sluneční soustavy


Reklama

Předtím, než se z dávného zhrouceného molekulárního mračna zrodilo Slunce s planetami, došlo se vší pravděpodobností v relativně blízkém vesmíru ke srážce neutronových hvězd. Určitě to byla nesmírně energetická událost, která vyslala napříč vesmírem silné gravitační vlny. A taky se v ní zrodilo množství „těžkých“ chemických prvků, včetně vzácných kovů a radioaktivních prvků. Důvěrně je známe, neboť část z nich je i u nás na Zemi.

Při srážce neutronových hvězd dochází k intenzivní tvorbě velmi těžkých chemických prvků. Po svém vzniku se stanou součástí kosmického prachu a následně i vznikajících hvězd a planet. Szabolcs Mark z americké Columbia University a jeho kolegové se rozhodli, že vystopují srážku neutronových hvězd, která vyprodukovala tyto cenné látky pro Sluneční soustavu.

Důkazy v meteoritech

Badatelé analyzovali izotopy chemických prvků, které jsou obsažené v meteoritech z úsvitu Sluneční soustavy. V těchto meteoritech jsou uložené velmi cenné informace o situaci před miliardami let. Měl by v nich být i materiál, který pochází z oné pradávné srážky. Tyto údaje pak následně porovnávali s odhady množství vzniklých atomů prvků ve srážkách neutronových hvězd. Zároveň také zohlednili odhady četnosti těchto srážek v Mléčné dráze.

TIP: Většina nejtěžších prvků ve vesmíru vznikla v discích kolem zhroucených hvězd

Z jejich výpočtů vyplynulo, že srážce neutronových hvězd, během níž vzniklo podstatné množství zlata, uranu a dalších zajímavých prvků pro Zemi, došlo asi 100 milionů let, čili jen vlastně krátce, před vznikem Sluneční soustavy. Odehrálo se to zřejmě ve vzdálenosti 1 000 světelných let od místa, kde později vzniklo Slunce s planetami. Kdyby k tomu došlo dnes, taková událost by rozsvítila celou noční oblohu.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907