Vědci vystopovali geny, které jsou zodpovědné za vzhled lidské tváře

08.02.2021 - Stanislav Mihulka

Výzkum dobrovolníků z Latinské Ameriky odhalil celkem 32 oblastí genů, které určují tvar lidské tváře - nosu, rtů, čelisti nebo třeba obočí...


Reklama

Na podobu a povahu člověka má nepochybně vliv prostředí, v němž žije od svého narození. Zároveň ale platí, že náš vzhled i osobnost, jsou do značné míry vepsány do genů. Přesné mechanismy a vzájemné působení genů jsou stále předmětem intenzivního výzkumu, zejména v posledních letech se ale vědcům daří stále častěji objevovat nové související geny. Nejnovější úspěch si v tomto směru připsali vědci z britské University College London.

Vědcům se podařilo vystopovat celkem 32 oblastí genů, které u člověka ovládají rysy obličeje, jako například tvar a velikost nosu, rtů, čelistí nebo obočí. U většiny z nich jde o potvrzení dřívějších objevů, které byly založené na omezených důkazech. V devíti připadech ale jde o nové objevy.

TIP: Genetika pomohla s rekonstrukcí podoby japonské ženy doby kamenné

Jde o výsledek výzkumu, který zahrnoval více než 6 tisíc dobrovolníků z Latinské Ameriky, jejichž geny a obličeje vědci analyzovali. Jeden ze zmíněných genů, který nese označení TBX15, přitom zřejmě pochází od denisovanů, našich stále záhadných příbuzných, které známe jen na základě několika málo fosilií a genetického materiálu. Výzkumné studie tohoto typu jsou velmi užitečné pro medicínu, ale i pro řadu dalších oborů, včetně forenzního lékařství. Bude například možné sestavovat stále přesnější portréty obětí ale i pachatelů zločinů na základě DNA.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hanza neprosperovala jen díky diplomacii – v případě nutnosti dokázala vzpurná hrabství třeba vyhladovět. (ilustrace: Profimedia)

Zajímavosti

Ted Sams získal po 60 letech svůj maturitní diplom. (foto: Profimedia, David Orr ©)

Revue

DART míří na sebevražednou misi ve jménu planetární obrany. (ilustrace: NASA/Johns Hopkins APL, Steve GribbenCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Banánovník nakažený fusariovým vadnutím (TR1). (foto: Flickr, Scot NelsonCC0)

Věda

Seznamte se s oblastí, kde se stékají dvě nejmohutnější moravské řeky Morava a Dyje – seznamte se s krajinou Soutoku. (foto: Petr Zajíček ©)

Příroda

Klášterní komplex dnes. (foto: Shutterstock)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907