Přestože jsou vojáci slavné Terakotové armády i jejich bronzové zbraně nejméně dva tisíce let staré, jsou v nečekaně dobrém stavu. Britští vědci nyní tvrdí, že se jim podařilo rozluštit tajemství jejich ohromující dlouhověkosti...
První císař dynastie Čchin, který vládl ve 3. století před naším letopočtem, po sobě zanechal unikátní hrobku a mauzoleum, které patří mezi největší a nejbohatší mauzolea na světě. Nachází se ve střední Číně, v provincii Šen-si, jeho rozloha je asi 46 kilometrů čtverečních a světovou proslulost si získalo díky pohřbené armádě terakotových bojovníků z původně nabarvené pálené hlíny.
Od svého objevu v sedmdesátých letech Terakotová armáda udivuje celý svět. Mimo jiné i tím, že jak hlinění bojovníci, tak i jejich bronzové zbraně, jsou velice slušně zachovalé. Některé teorie spekulují o tom, že výrobci zbraní dynastice Čchin vymysleli postup, kterým je možné zajistit odolnost bronzu proti rzi. Tento postup byl přitom vynalezen až počátkem 20. století.
TIP: Potvrzení legendy: Velká potopa z čínských mýtů se doopravdy odehrála
Tajemství dlouhověkosti odborníci odhalili teprve nedávno, když zjistili, že zbraně i vojáci terakotové armády jsou nejspíš zachovalé díky složení místní půdy. Ta je mírně zásaditá a působí tak jako přirozený konzervant.
Badatelé uspořádali experiment, v němž v klimatickém boxu s půdou, který simuloval počasí, pohřbili repliky bronzových zbraní. Použili přitom jak půdu z okolí mauzolea v Číně, tak i pro srovnání britskou půdu. Po několika měsících se ukázalo, že bronzové zbraně v čínské půdě vydržely téměř netknuté, zatímco v britské půdě děsivě zrezly.
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)
VesmírPozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew Tilk, CC0)
HistorieAlbrecht Dürer na terase svého domu, obraz od Williama Bella Scotta. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VálkaItalský voják vyzbrojený kulometem Breda, Jugoslávie 1941. (foto: Wikimedia Commons, Regio Esercito, CC BY-SA 4.0)