Měsíc obíhá v atmosféře Země. Atmosféra podle vědeckých dat dosahuje až do vzdálenosti padesátinásobku průměru naší planety
Vědci zkoumající blízké okolí naší planety uskutečnili pozoruhodný objev. Podle nich se pozemská atmosféra ve skutečnosti rozprostírá mnohem dále, než jsme si doposud mysleli. Měla by dosahovat až do vzdálenosti 630 tisíc kilometrů, což je zhruba padesátinásobek průměru planety.
Nová zjištění přinesla analýza dat, který během celých desetiletí pozorování přinesla společná vesmírná solární observatoř ESA a NASA jménem SOHO (Solar and Heliospheric Observatory). Ve velké vzdálenosti od Země je sice pozemská atmosféra pochopitelně velice řídká, i tak má ale objev závažné důsledky, například pro vesmírné lety nebo pozorování okolního vesmíru.
Data observatoře SOHO ukazují, že vnější vrstvy pozemské atmosféry, které jsou o něco málo hustší než okolní vesmírný prostor, dosahují skutečně daleko. Ukazuje se, že Měsíc na své oběžné dráze, vzdálené zhruba 384 tisíc kilometrů od Země, vlastně prochází atmosférou Země. V této vzdálenosti tvoří atmosféru především atomy vodíku, které zde jsou v hustotě pouhé 0,2 atomy na centimetr krychlový prostoru.
TIP: V atmosféře Země jsou zrnka z dob vzniku Sluneční soustavy
Navzdory velice nízké hustotě interaguje vodík v této části atmosféry se slunečním zářením, především s jeho ultrafialovou složkou. Rozptylem tohoto záření se projevuje takzvaná geokorona, jak se označuje zářící část vnější vrstvy pozemské atmosféry, čili exosféry. Jak se zdá, tak geokorona sahá do velké vzdálenosti od Země.
VědaDospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)
VálkaKanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)
HistorieLýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)