Zajímavosti

V učebnicích anatomie zatím najdeme jen vřetenní a loketní tepnu. Brzy však možná přibude další.

Smrt Kleopatry od britského malíře Reginalda Arthura. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Nedochovaly se žádné busty, které by prokazatelně zachycovaly Kleopatřinu tvář. Podle dobových mincí s její vyraženou podobou však můžeme soudit, že měla vysoké čelo, špičatou bradu, výrazné lícní kosti, a především prominentní orlí nos, který jí dodával „orientální“ exotické vzezření, hodné majestátních faraonů. (ilustrace: Shutterstock)

Dnešní rekonstrukce zobrazují tyranosaura s výrazným opeřením. Zmíněný posun se objevil především v poslední dekádě. (ilustrace: Shutterstock)

Osmdesát procent areálu věznice – včetně jezírka, pergoly či krbu – představuje dílo vězňů. (foto: archiv Vězeňské služby ČR)

Současné rozložení světadílů představuje pouhý mezistav. Jednou se všechny opět spojí. (ilustrace: Shutterstock)

V roce 1950 vypadal náš svět o poznání jinak. Podle údajů OSN žilo za Zemi před 72 lety asi 2,5 miliardy lidí. Dnes je to téměř 8 miliard a světová populace stále roste.

Největší stavební boom přišel v 15. a 16. století, takže má většina oxfordských budov pozdně renesanční či barokní ráz. Zdejší baroko je však mnohem uměřenější než ve střední Evropě. (foto: Alamy)

Saint-Lô na snímku z 18. července 1944. (foto: Shutterstock)

Ukrajinské poprvé

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)