7+1 perel astronomie: Tajemství úplného zatmění Měsíce

18.11.2021 - Petr Horálek

Na obloze se odehrává sedm představení, jež by měl alespoň jednou zažít každý pozemšťan. Jak nepřijít o nebeské události století? Proč se vyplatí cestovat i přes půl světa za prchavým okamžikem při pohledu na nebe? A které úkazy nás v blízké budoucnosti čekají?

<p>Každé zatmění Měsíce je jiné, jak dokládá i koláž všech zmíněných úkazů z let 2018 a 2019.</p>

Každé zatmění Měsíce je jiné, jak dokládá i koláž všech zmíněných úkazů z let 2018 a 2019.


Reklama

Stříbřitý úplněk září na nebi tak jasně, že by se při něm dalo číst. Náhle se však začne měsíční kotouč jevit z jednoho okraje tmavší, jako by ho někdo zašpinil sazemi. Po pár desítkách minut se zdá, že jinak dokonalou kruhovou lunu cosi neviditelného ukusuje. Když už je pryč víc než polovina, obloha povážlivě tmavne. Zmizelá část našeho souputníka však na nebi přece jen svítí, i když pouze velmi slabým načervenalým odstínem. 

Nakonec se úplněk celý ztratí v rudém hávu a z majestátní noční lucerny zbude nezvyklý nebeský pomeranč. Ve městech se vyjímá nad elegantně nasvícenými historickými památkami, daleko v přírodě jej záhy obklopí spousta hvězd, jež za běžného úplňku kompletně zaniknou v jeho záři. Dnes už víme, že jde o pouhou kosmickou stínohru, poněkud nepřesně nazývanou „úplné zatmění Měsíce“: Luna totiž z nebe zpravidla zcela nezmizí.

Ve stínu Země

Už ze základní školy víme, že za úplným zatměním Měsíce stojí pouhá optika. Přirozený satelit obíhá okolo Země a planeta vrhá do prostoru za sebou díky záři Slunce dlouhý kuželovitý stín, jímž náš průvodce občas projde. Aby nastalo zatmění, musejí se všechna tři tělesa dostat do jedné přímky. Ve skutečnosti je to však poněkud složitější…

Zemský stín je ve vzdálenosti Měsíce přibližně třikrát větší než průměr luny na obloze, který činí asi 0,5°. Měsíční dráha se ovšem sklání výrazně víc, přibližně o 5° od roviny ekliptiky – tudíž ne pokaždé, kdy se náš souputník v úplňku ocitne na opačné straně oblohy než Slunce, se může do zemského stínu „trefit“. Zhruba každého půl roku se k němu dostává dost blízko, ale statisticky skrz něj dokonale projde asi jednou za rok a půl. Jelikož ovšem působivý akt trvá až hodinu a tři čtvrtě (obvykle alespoň hodinu) a je pozorovatelný z celé noční zemské polokoule, spatří jej každý z nás i několikrát za život – aniž by musel cestovat.

Průvodce v barvách

Čím se tedy úplné zatmění Měsíce řadí mezi sedm astronomických perel? Jednoznačně barvami. Během úkazu se náš satelit sice zanoří do neprůhledného zemského stínu, ale atmosféra planety láme sluneční červánky a „posílá“ je k měsíčnímu povrchu. Během úkazu tak sledujeme pozvolné rozložení jejich odstínů, jak postupně obarvují lunární tvář. Vzácně lze na začátku i na konci jevu spatřit také tyrkysový lem, když atmosférický ozon pohltí dlouhovlnné záření slunečního světla. Vzduch tak funguje jako optický hranol, jenž na Měsíc během zatmění směruje některé barvy duhy.

TIP: Noc krvavého Měsíce: Nejlepší snímky zatmění Měsíce

Občas navíc úplné zatmění proběhne krátce po nějakém silném sopečném výbuchu. A vulkanický prach může zemskou atmosféru zakalit natolik, že se i zmíněný jev odehrává podle zcela odlišného scénáře: Oproti klasické cihlově rudé či oranžové barvě tak Měsíc třeba zhnědne, či dokonce zčerná jako uhel. Každé jeho úplné zatmění zkrátka stojí za pozornost!

Nejbližší úplná zatmění Měsíce v Česku
  • 7. září 2025 – večer po západu Slunce
  • 31. prosince 2028 – večer po západu Slunce
  • 26. června 2029 – ráno při rozbřesku
  • 20./21. prosince 2029 – okolo půlnoci

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií:

    Petr Horálek (se souhlasem k publikování)

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jedna z mumií nalezených u stratovulkánu Llullaillaco na argentinsko-chilských hranicích.

Věda

Korunní princ Vilém Oranžský (1840–1879) byl bystrý a inteligentní chlapec. Byl vychováván v přísném viktoriánském duchu, což pro něj ale znamenalo pohromu.

Historie
Reklama

Snímek pořízený zařízením Extreme Ultraviolet Imager z letošního března ukazuje Slunce na vlnové délce 17 nanometrů. Jedná se o vlnovou délku, kterou vydává plyn o teplotě kolem jednoho milionu stupňů.

Vesmír

Ralská pahorkatina a její nejvyšší vrchol – hora Ralsko (696 m). (foto: Wikimedia Commons, Mirek256CC BY-SA 3.0)

Příroda

Malý Barrett se svou objednávkou cheeseburgerů.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907