7+1 perel astronomie: Vzácné přechody planet před Sluncem (2)

21.10.2021 - Petr Horálek

Na obloze se odehrává sedm představení, jež by měl alespoň jednou zažít každý pozemšťan. Jak nepřijít o nebeské události století? Proč se vyplatí cestovat i přes půl světa za prchavým okamžikem při pohledu na nebe? A které úkazy nás v blízké budoucnosti čekají?

<p>[mapa googlemaps=Slovensko]Za celou historii lidstva jsme vědomě pozorovali přechod Venuše přes Slunce jen sedmkrát. Takto přešla Venuše přes vycházející Slunce 6. června 2012.</p>

[mapa googlemaps=Slovensko]Za celou historii lidstva jsme vědomě pozorovali přechod Venuše přes Slunce jen sedmkrát. Takto přešla Venuše přes vycházející Slunce 6. června 2012.


Reklama

Přes Slunce se sune kontrastní kotouček. Nejde o solární skvrnu ani hustší obláček kouře, nýbrž o planetu. Pohled v nás sice nevyvolá silné emoce z fascinující podívané, ale zahřeje u srdce. Sledovat Merkur či Venuši, jak se coby černá piha pozvolna posouvají před diskem naší hvězdy a nenávratně mizí, představuje totiž moment desetiletí, ne-li století. Existenci zmíněných úkazů přitom teprve před 400 lety předpověděl slavný astronom Johannes Kepler.

Planety obíhají Slunce po eliptických dráhách, ale víceméně v jedné rovině, označované jako ekliptika. Můžete si ji představit coby hrnčířský kruh, jehož vrypy odpovídají trajektoriím oběžnic. Protože Země krouží kolem centrální stálice jako třetí v pořadí, občas se mezi obě tělesa „nachomýtnou“ na své dráze právě Merkur nebo Venuše. Na pár hodin pak můžeme pozorovat přechod planety před Sluncem v jeho oslnivém protisvětle.

Dokonalé načasování

Nicméně dráhy obou zmíněných oběžnic neleží přesně ve stejné rovině jako trajektorie Země. Odchylky sice nejsou velké: U Merkuru jde přibližně o 7° sklon od ekliptiky, u Venuše dokonce o polovinu méně. Avšak úhlový průměr Slunce na obloze činí pouze 0,5°, takže jej planety při tzv. dolní konjunkci – tedy v místě mezi hvězdou a Zemí – na obloze často minou. Musíme tak čekat na okamžiky, kdy se ocitají nejen ve zmíněné dolní konjunkci, ale zároveň v bodě, kde se jejich dráha protíná s ekliptikou. Jinými slovy, kdy se planeta nachází přesně na přímce Slunce–Země. A popsaná situace už nastává opravdu vzácně. 

U Merkuru k ní dojde přibližně 13–14krát za století, vždy v květnu či listopadu. V případě Venuše, jež obíhá Slunce déle a ve větší vzdálenosti, jde o mnohem výjimečnější událost. Vždy dvojice přechodů nastává po osmi letech v červnu, další dvojice po 105,5 roku v prosinci a na následující červnovou musí lidstvo čekat 121,5 roku. Není tedy divu, že od prvního vědomě pozorovaného tranzitu z roku 1639 jsme jich zaznamenali jen sedm. A ten, kdo si nechal ujít poslední dvojici v letech 2004 a 2012, se již bohužel nedočká: Další příležitost se naskytne až 11. prosince 2117. 

TIP: Jak velké? Jak daleko? Dějiny měření vesmírných vzdáleností v astronomii

Těšit se můžeme alespoň na přechody Merkuru. Oproti své sousedce je úhlově nepoměrně menší, takže sledování úkazu vyžaduje minimálně malý dalekohled a hlavně bezpečný filtr. Díváme se totiž při něm přímo na Slunce.

Nejbližší přechody Merkuru před Sluncem viditelné z Česka
  • 13. listopadu 2032 – viditelný dopoledne
  • 7. listopadu 2039 – viditelný dopoledne
  • 7. května 2049 – viditelný odpoledne a vpodvečer

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií:

    Petr Horálek (se souhlasem k publikování)




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of CongressCC0)

Zajímavosti

Pouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa KennedyCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)

Příroda

V bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Hvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana LoboCC BY 4.0)

Vesmír

Když si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, TirthakanjiCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907