7+1 perel astronomie: Vzácné přechody planet před Sluncem (2)

21.10.2021 - Petr Horálek

Na obloze se odehrává sedm představení, jež by měl alespoň jednou zažít každý pozemšťan. Jak nepřijít o nebeské události století? Proč se vyplatí cestovat i přes půl světa za prchavým okamžikem při pohledu na nebe? A které úkazy nás v blízké budoucnosti čekají?

<p>Za celou historii lidstva jsme vědomě pozorovali přechod Venuše přes Slunce jen sedmkrát. Takto přešla Venuše přes vycházející Slunce 6. června 2012.</p>

Za celou historii lidstva jsme vědomě pozorovali přechod Venuše přes Slunce jen sedmkrát. Takto přešla Venuše přes vycházející Slunce 6. června 2012.


Reklama

Přes Slunce se sune kontrastní kotouček. Nejde o solární skvrnu ani hustší obláček kouře, nýbrž o planetu. Pohled v nás sice nevyvolá silné emoce z fascinující podívané, ale zahřeje u srdce. Sledovat Merkur či Venuši, jak se coby černá piha pozvolna posouvají před diskem naší hvězdy a nenávratně mizí, představuje totiž moment desetiletí, ne-li století. Existenci zmíněných úkazů přitom teprve před 400 lety předpověděl slavný astronom Johannes Kepler.

Planety obíhají Slunce po eliptických dráhách, ale víceméně v jedné rovině, označované jako ekliptika. Můžete si ji představit coby hrnčířský kruh, jehož vrypy odpovídají trajektoriím oběžnic. Protože Země krouží kolem centrální stálice jako třetí v pořadí, občas se mezi obě tělesa „nachomýtnou“ na své dráze právě Merkur nebo Venuše. Na pár hodin pak můžeme pozorovat přechod planety před Sluncem v jeho oslnivém protisvětle.

Dokonalé načasování

Nicméně dráhy obou zmíněných oběžnic neleží přesně ve stejné rovině jako trajektorie Země. Odchylky sice nejsou velké: U Merkuru jde přibližně o 7° sklon od ekliptiky, u Venuše dokonce o polovinu méně. Avšak úhlový průměr Slunce na obloze činí pouze 0,5°, takže jej planety při tzv. dolní konjunkci – tedy v místě mezi hvězdou a Zemí – na obloze často minou. Musíme tak čekat na okamžiky, kdy se ocitají nejen ve zmíněné dolní konjunkci, ale zároveň v bodě, kde se jejich dráha protíná s ekliptikou. Jinými slovy, kdy se planeta nachází přesně na přímce Slunce–Země. A popsaná situace už nastává opravdu vzácně. 

U Merkuru k ní dojde přibližně 13–14krát za století, vždy v květnu či listopadu. V případě Venuše, jež obíhá Slunce déle a ve větší vzdálenosti, jde o mnohem výjimečnější událost. Vždy dvojice přechodů nastává po osmi letech v červnu, další dvojice po 105,5 roku v prosinci a na následující červnovou musí lidstvo čekat 121,5 roku. Není tedy divu, že od prvního vědomě pozorovaného tranzitu z roku 1639 jsme jich zaznamenali jen sedm. A ten, kdo si nechal ujít poslední dvojici v letech 2004 a 2012, se již bohužel nedočká: Další příležitost se naskytne až 11. prosince 2117. 

TIP: Jak velké? Jak daleko? Dějiny měření vesmírných vzdáleností v astronomii

Těšit se můžeme alespoň na přechody Merkuru. Oproti své sousedce je úhlově nepoměrně menší, takže sledování úkazu vyžaduje minimálně malý dalekohled a hlavně bezpečný filtr. Díváme se totiž při něm přímo na Slunce.

Nejbližší přechody Merkuru před Sluncem viditelné z Česka
  • 13. listopadu 2032 – viditelný dopoledne
  • 7. listopadu 2039 – viditelný dopoledne
  • 7. května 2049 – viditelný odpoledne a vpodvečer

Nebeská přehlídka: 7+1 perel astronomie

  • Kosmický ohňostroj supernov (vyšlo 14. října)
  • Vzácné přechody planet před Sluncem (vyšlo 21. října)
  • Meteorický déšť (vychází 28. října)
  • Nejkrásnější nebeský kýč (vychází 4. listopadu)
  • Polární záře (vychází 11. listopadu)
  • Úplné zatmění Měsíce (vychází 18. listopadu)
  • Úplné zatmění Slunce (vychází 25. listopadu)
  • Opomíjené přírodní dědictví (vychází 2. prosince)

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií:

    Petr Horálek (se souhlasem k publikování)

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Tropické cyklóny dostávaly jména už před několika staletími. Bouře byly tehdy pojmenovávány podle míst, kde působily velké škody nebo podle svatých.

Zajímavosti

Koncept lunární motorky Tardigrade.

Vesmír

Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty

Příroda
Historie

U Tannenbergu Rusové ztratily desetitisíce mužů, ale tisk bitvu označil za pouhý lokální neúspěch.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907