Astronomové potvrzují: Exoplaneta Proxima b existuje a je podobná Zemi

01.06.2020 - Stanislav Mihulka

Pozorování pomocí spektrografu nové generace přineslo nové a přesnější informace o blízké exoplanetě Proxima b


Reklama

Když byla v roce 2016 objevena exoplaneta Proxima b, vyvolalo to velkou pozornost a nadšení. Ani ti největší optimisté nečekali, že terestrickou planety v obyvatelné zóně, s parametry podobnými Zemi najdeme hned u Slunci nejbližší hvězdy. V tomto objevu sehrál klíčovou roli spektrograf lovců planet HARPS (High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher), který pracuje na chilské observatoři ESO La Silla.

Alejandro Suarez Mascareño ze španělského institutu Instituto de Astrofísica de Canarias a jeho kolegové teď využili nejnovějších přístrojů a potvrdili přítomnost exoplanety u nejbližší hvězdy, červeného trpaslíka Proxima Centauri. Takže Proxima b skutečně existuje a obíhá svou hvězdu v obyvatelné zóně.

Nejbližší exoplaneta

Oběžná dráha planety v obyvatelné zóně ještě není zárukou, že na takové planetě budou panovat podmínky vhodné pro pozemský život. Přesto, jak říká Mascareño, potvrzení existence Proximy b bylo velmi důležité. Jde totiž o jednu z nejzajímavějších planet v našem vesmírném sousedství. Badatelé k potvrzení existence nejbližší známé exoplanety využili spektrograf nové generace ESPRESSO (Echelle SPectrograph for Rocky Exoplanets and Stable Spectroscopic Observations), který pracuje na chilské observatoři Paranal.

TIP: Nový teleskop má pátrat po životě na planetě Proxima b

Pozorování spektrografu ESPRESSO jsou asi třikrát přesnější, než v případě spektrografu HARPS. Astronomům se díky tomu například povedlo zpřesnit hmotnost exoplanety Proxima b. Namísto původně odhadované hmotnosti 1,3 Země váží jen 1,17 Země. Je tedy Zemi v tomto ohledu ještě podobnější.

Nositel Nobelovy ceny za objevy exoplanet Michel Mayor prohlásil, že tak přesné určení hmotnosti exoplanety je doposud nevídané. Dalším krokem průzkumu Proximy b bude pozorování její atmosféry a hledání případných stop po osídlení životem.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

K nejobtížnějším překážkám patří vodopád na podzemní řece. Při jeho překonávání nezůstane suchý nikdo. (foto: © National Geographic - se souhlasem k publikování)

Zajímavosti
Vesmír

Kolem největší geotermální laguny na světě, která udržuje celoročně příjemnou teplotu vody, má vyrůst soběstačná rekreační vesnice. (foto: Profimedia, geoLagon)

Revue

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907