Reklama


Další zpoždění: Start dalekohledu Jamese Webba byl znovu odložen

03.07.2018 - Stanislav Mihulka

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je jednou z nejočekávanějších velkých misí budoucnosti. Jeho start ale NASA opět odložila

<p>Vesmírný dalekohled Jamese Webba je jednou z nejočekávanějších velkých misí blízké budoucnosti. </p>

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je jednou z nejočekávanějších velkých misí blízké budoucnosti. 


Reklama

Všemi očekávaný vesmírný teleskop James Webba by měl nahradit dosluhující Hubbleův teleskop. Do vesmíru ho podle všeho vynese raketa Ariane 5 z Francouzské Guyany a pracovat bude v Lagrangeově bodě L2 soustavy Země-Slunce, zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země, z našeho pohledu za Sluncem.

Jenomže start teleskopu Jamese Webba se opět odkládá. Úplně původně se měl vypravit do vesmíru již v roce 2007. Nově oznámený start by měl proběhnout v březnu 2021, tedy téměř o 14 let později oproti původnímu termínu. Podle vyjádření NASA jsou důvodem k novému odkladu lidské i technické chyby, a také přehnaný optimismus. 

Chyby, poruchy i přehnaný optimismus 

Problémy, kterým tým kolem nového teleskopu musí čelit jsou někdy až úsměvcné. Při čištění ventilů pohonného systému teleskopu bylo například omylem použité nevhodné rozpouštědlo. Ventily pak musely být vymontovány, opraveny nebo i nahrazeny, a poté opět nainstalovány na svá místa.

TIP: Vesmírný dalekohled Jamese Webba bude zkoumat i Mars

S dalšími a dalšími odklady startu teleskopu také narůstá celkový účet. Z počátečního odhadu 0,5 miliardy dolarů se v současné době cena teleskopu vyšplhala téměř k 10 miliardám dolarů (přes 223 miliard Kč). Podle NASA to ale bude rozhodně stát za to.

Nový teleskop bude zaměřen na výzkum vesmíru v oboru infračerveného záření, jež dokáže proniknout například skrz oblaka kosmického prachu, která nejsou průhledná pro viditelné světlo. To umožní lépe studovat vzdálené mlhoviny, molekulární oblaka v místě rodících se hvězd, prachoplynné disky mladých hvězd se vznikajícími planetami nebo například jádra aktivních galaxií.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, NASA

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Karl Hermann Frank (vlevo) a první muž protektorátu Konstantin von Neurath.

Historie
Věda

Otevřená hvězdokupa Divoká kachna

Vesmír

Amazonský prales po těžbě zlata

Věda

Chiftain Mk 5, jenž je dnes součástí expozice v tankovém muzeu v ruské Kubince

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907