Domovy na oběžné dráze (3): Kudy vedou cesty k osídlení kosmu

16.05.2021 - Karel Zvoník

V souvislosti s obyvatelností vesmíru bývá nejčastěji zmiňovaná oběžná dráha Země, Měsíc nebo Mars. Možná bychom ale svou pozornost mohli zaměřit i na další a pohříchu přehlížené objekty…

<p>Pilotované mise k asteroidu jsou již uskutečnitelné, NASA však upřednostnila návrat na Měsíc. Spíš než k bydlení tak asteroidy zřejmě poslouží k těžbě surovin a rozvoji nových materiálů.</p>

Pilotované mise k asteroidu jsou již uskutečnitelné, NASA však upřednostnila návrat na Měsíc. Spíš než k bydlení tak asteroidy zřejmě poslouží k těžbě surovin a rozvoji nových materiálů.


Reklama

Objevují se názory, že cesta k osídlení rudé planety povede přes asteroidy, lépe řečeno přes jeden z měsíců Marsu – Phobos, což přináší hned několik výhod: Přistát na jeho povrchu nebude tak těžké, protože má velice nízkou gravitaci. Obsahuje vrstvy bohaté na organické látky a poměrně snadno by se tam dalo získávat palivo. Těleso se tudíž nabízí jako vhodná předzákladna pro rozvoj a budování infrastruktury na rudé planetě, která zas skýtá mnohem víc místa k osídlení – přece jen Phobos v průměru měří pouze 22 km. Otevírá se tedy otázka, zda není výhodné k založení prvních kolonií využít právě planetky. 

Nejde sice o mainstreamovou myšlenku, ale podle odborníků je hned z několika důvodů celkem pravděpodobná. Pokud totiž chceme přesouvat svou činnost za hranice Země, měli bychom k tomu mít především dobrý důvod – a dobývání asteroidů jej rozhodně poskytuje. Kosmické „balvany“ jsou totiž velmi bohaté na vzácné kovy, navíc ve stavu nevyžadujícím mnoho dalších úprav. Lze z nich tedy nadrtit prášek nebo v podstatě ihned vyrábět zamýšlené produkty

Jedinou brzdou těžby ve vesmíru zatím zůstává cena, která převyšuje hodnotu získaného materiálu – tedy až na výjimky, jako jsou platina či zlato. Jeden kilogram zmíněných surovin stojí v současnosti tolik, že by se jejich dobývání v kosmu mohlo vyplatit už dnes. Další výhoda planetek tkví v jejich vysoké poréznosti, a tudíž i poměrně snadné dostupnosti požadovaných látek. Asteroidy navíc obsahují velké množství vody. 

Přestupní stanice

Myšlenku osídlení planetek doporučoval již v roce 1964 inženýr a vizionář Dandridge M. Cole a zpracoval ji v dodnes citované knize Beyond Tomorrow: The Next 50 Years in Space. Také se ví, že NASA dávala před návratem na Měsíc přednost právě asteroidům. Plánovala přesunout větší kus kamene z vhodného kandidáta z pásu planetek do cislunárního prostoru a následně jej podrobně zkoumat pro další využití. Projekt Asteroid Redirect Mission však vyvolal vlnu kritiky a v roce 2017 Kongres veškeré jeho financování definitivně seškrtal. Společnost Deep Space Industries se zas chtěla zaměřit především na těžbu a průmyslové zužitkování asteroidů, ale podle nejnovějších zpráv odkládá své snahy na neurčito. 

Planetky působí jako velmi zajímavé a perspektivní cíle pro další rozvíjení technologií. Spíš než k bydlení však zřejmě poslouží k těžbě a vývoji nových materiálů pro vznik prvních kolonií v blízkosti Země. Případně bychom mohli dobyté suroviny transportovat ještě dál, k tvorbě měsíční či marsovské infrastruktury. Velmi pravděpodobně tak bude vhodné, a možná dokonce nezbytné, zvolit hned několik kandidátů místo jednoho konkrétního. 

Otázka zní: Proč? 

Na Zemi máme spoustu problémů, které bychom měli vyřešit nejdřív. Proč tedy chtít někde v kosmu budovat složité a drahé osady či průmyslové parky? Hezký příklad pochází už z dob, kdy mořští tvorové začali osídlovat souš. Velmi náročná a na první pohled zbytečná činnost si jistě vyžádala mnoho obětí, ale z hlediska šancí na delší přežití se ukázala jako velmi efektivní

Druhy omezené na jediné pohodlné prostředí se často nacházejí na seznamu ohrožených nebo již vyhynuly. Naše druhová dominance netrvá tak dlouho jako někdejší nadřazenost dinosaurů – a jejich osud všichni známe. Ve vesmíru přitom existuje mnoho podobných asteroidů jako ten, který přinesl zkázu pravěkým tvorům, a ani lidstvo by dnes takovou katastrofu nepřežilo. 

Správná cesta

Naději představuje expanze do kosmu, a je-li naší povinností přežít, nesmíme upustit od jeho výzkumu. Fakticky nám vesmírná sídla nabízejí příležitost ke změně lidské povahy. Uzavřené společnosti by se musely naučit lépe spolu vycházet. Některým lidem bychom dokonce mohli usnadnit každodenní život: Zdravotně postižení či staří jedinci, potýkající se s problémy pohybového aparátu, by jistě ocenili pobyt v beztíži. Roli hraje také stále zřetelnější přelidnění a nedostatek zdrojů, kterých se přitom v kosmu nachází dost pro uspokojení potřeb nás i dalších generací. 

Elon Musk shrnul pohnutky k dobývání vesmíru následovně: „Myslím si, že pro lidstvo existují pouze dvě cesty – buď zůstat navěky na jedné planetě a žít si tu bez potřeby expandovat. Tím však náš druh nevyhnutelně riskuje vyhynutí, protože i v budoucnu může nastat událost s fatálními důsledky pro veškerý život na Zemi. Alternativou je stát se vesmírnou civilizací a multiplanetárním druhem, což je – a doufám, že budete souhlasit – správná cesta, kudy se vydat.“ 

TIP: Těžaři míří do vesmíru: Vědci chtějí podstatnou část Sluneční soustavy chránit

Následující léta budou velmi důležitá a může se v nich ukázat, zda máme odvahu v objevování kosmu pokračovat. Vyžádá si to značné úsilí, důvtip a propojení mnoha oborů, včetně vesmírné architektury. Musíme si však uvědomit, že pro dlouhodobé přežití lidského druhu je osídlení Sluneční soustavy opravdu nevyhnutelné. Čeká nás největší dobrodružství v historii, a pokud jej zvládneme, mohou být naše možnosti doslova neomezené a cesta ke hvězdám otevřená.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Při pohledu na fenka vás okamžitě zaujmou obrovité uši, které jsou dlouhé až 10 centimetrů. Ty samozřejmě přispívají k výbornému sluchu, ale rovněž regulují tělesnou teplotu v horkém pouštním prostředí.

Příroda

Ve výřezu prototyp biohybridní ledviny. 

Věda

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907