Epidemie starých nemocí: Kolaps proočkovanosti může stát tisíce životů
I malý pokles proočkovanosti může znovu rozpoutat epidemie nemocí, které jsme díky vakcínám již téměř vymýtili.
Kolektivní imunita funguje jako neviditelný ochranný štít celé společnosti – čím víc lidí je očkovaných, tím méně šancí má virus na šíření. Pokud je například proti spalničkám chráněno alespoň 95 % lidí, virus se „zadrhne“, protože nenajde dost nových hostitelů. Tím se chrání i ti, kteří se očkovat nemohou – novorozenci, těhotné ženy nebo lidé s oslabenou imunitou. Je to jako kdybychom společně postavili hráz proti infekci – když v ní vznikne příliš děr, voda (nebo v tomto případě virus) si rychle najde cestu ven a zaplaví všechno kolem.
Hrozba ze zapomenuté minulosti
Podle nové studie publikované v prestižním lékařském časopise JAMA stačí i malý pokles v dětské proočkovanosti, aby znovu ožily nebezpečné infekční choroby, které jsme v minulosti téměř zcela potlačili. A vyčnívá mezi nimi jedna obzvlášť zrádná – spalničky.
Lo Nathan z medicíny Univerzity ve Stanfordu a jeho kolegové simulovali vliv poklesu proočkovanosti populace v případě spalniček, zarděnek, dětské obrny a záškrtu, dříve obávaných nemocí, které si vyžádaly mnoho především dětských životů. Všechny tyto nemoci se přitom moderní medicíně podařilo prakticky vymýtit důsledným očkováním.
Výsledky jsou alarmující. Vědci zjistili, že při současné úrovni očkování, které je výsledkem postupného poklesu počtu očkovaných dětí v posledních letech, bude jen v případě Spojených států brzy každoročně nakaženo spalničkami přes 850 tisíc lidí, z nichž za rok zemře přes 2 500. V drtivé většině přitom půjde o zcela zbytečná úmrtí, jimž šlo plně zabránit očkováním.
A může být ještě podstatně hůř. Pokles počtu očkovaných dětí přinejmenším ve Spojených státech stále pokračuje. Pokud procento proočkovaných v případě spalniček poklesne o dalších 10 procent, bude to znamenat více než 11 milionů nakažených v USA každým rokem a pochopitelně také mnohem vyšší počet mrtvých.
Když kolektivní imunita selže
Obavy přitom vzbuzují především spalničky, které patří mezi nejnakažlivější virové infekce vůbec. Jeden pacient se spalničkami může nakazit 12 až 18 dalších, z nichž zase každý nakazí dalších 12 až 18 lidí, a tak dále. Jde o mnohem intenzivnější šíření než v případě covidu nebo třeba chřipky. Aby se takto nakažlivá choroba nešířila mezi lidmi, musí být podle odborníků pročkováno více než 95 procent populace. To teď není splněno v USA ani v řadě dalších zemí, včetně vyspělých ekonomik.
Ačkoli spalničky představují největší bezprostřední riziko kvůli své nakažlivosti, odborníci varují, že by mohly znovu propuknout i další dříve běžné choroby: zarděnky, dětská obrna a záškrt. Každá z těchto nemocí má potenciál způsobit vážné komplikace. Například zarděnky mohou vést k vážným vrozeným vadám u nenarozených dětí, dětská obrna k trvalému ochrnutí a záškrt může u neočkovaných dětí skončit až ve 30 % případů smrtí.
Mýty a dezinformace
Jedním z nejškodlivějších mýtů, který stále přetrvává, je nepravdivé tvrzení, že vakcína MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) způsobuje autismus. Toto tvrzení pochází ze studie z roku 1998, která byla následně odhalena jako podvod a stažena. Od té doby stovky studií – včetně jedné, která zkoumala přes 1,25 milionu dětí – neprokázaly žádnou souvislost mezi MMR vakcínou a autismem.
Navzdory vědeckým důkazům se tyto mýty stále šíří, často prostřednictvím sociálních sítí. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto zařadila váhání nad očkováním mezi deset největších hrozeb pro globální zdraví.
Nežádoucí účinky vakcín pochopitelně existují, většinou jsou mírné a lze je tlumit obyčejným paracetamolem (ibuprofen se nedoporučuje, mohl by narušit žádoucí imunitní odpověď). Vzácněji se může vyskytnout alergická reakce, až anafylaktický šok, pacient by proto bezprostředně po podání měl setrvat v ordinaci aplikujícího lékaře, který takovou situaci může účinně řešit. Neurologické komplikace jsou extrémně vzácné, vyskytnout se ale mohou. Pravděpodobnost jejich rozvoje je ale řádově nižší než pravděpodobnost infekčního onemocnění, proti kterému se očkuje a které také může způsobovat vážné komplikace, nebo i pacienta usmrtit.
