Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (1752–1814), portrét od švýcarské malířky Angeliky Kauffman. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Rytíř z Lusignanu tajně pozoruje Meluzínu při koupeli. Obraz německého malíře Julia Hübnera. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Portrét Madame de Pompadour od francouzského malíře Françoise Bouchera. (foto: Wikimedia Commons, National Galleries of Scotland, CC0)

Středověká krčma sloužila k neformálnímu setkávání duchovních s farníky a k utužení vzájemných vztahů. Pokud ale pastýř neznal míru, hrozilo, že ztratí autoritu. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Karel I., osobně čestný a poctivý muž, zdědil po svém předchůdci množství nevyřešených problémů.

Dům U Kamenného zvonu stojí vedle Paláce Golz-Kinských, na rohu Staroměstského náměstí a Týnské ulice. (foto: Wikimedia Commons, Yelkrokoyade, CC BY-SA 3.0)

Revoluce hnaná párou

vynález: parní stroj | rok: 1712

Vynález parního stroje, čili zařízení měnícího tepelnou energii páry na energii mechanickou, se obecně připisuje skotskému mechanikovi Jamesi Wattovi. Pravdou však zůstává, že s „jeho“ objevem přišli už antičtí Řekové, konkrétně v 1. století Heron z Alexandrie. Tehdejší zařízení ovšem sloužilo spíš jako hračka a časem se na něj zapomnělo. 

První využitelný parní stroj v moderní éře sestrojil anglický kovář Thomas Newcomen roku 1712 na základě poznatků hned dvou významných badatelů – francouzského matematika Denise Papina a anglického badatele Thomase Saveryho, který si roku 1698 jako vůbec první nechal patentovat parní stroj sloužící k čerpání vody z dolů. Nicméně právě Watt potom Newcomenův stroj podstatně zdokonalil řadou svých patentovaných vylepšení, a připravil jej tak pro masové využití.

Když zařízení v roce 1785 poprvé představil veřejnosti, mohla se párou poháněná kola průmyslové revoluce pomalu roztáčet. Parní pohon poté opanoval většinu strojů a dopravních prostředků téměř na 150 let – a díky němu vstoupilo 19. století do historie jako „věk páry“. (foto: Wikimedia Commons, Brockhaus and Efron Encyclopedic Dictionary, CC0)

Jean-Dominique Larrey provádí amputaci. (ilustrace: Wikimedia Commons, G.Garitan, CC BY-SA 3.0)

Mořský dravec peloneustes žil přibližně před 165 miliony let a dosahoval délky jen kolem 3,5 metru. (ilustrace: Wikimedia Commons, Slate Weasel, CC BY 4.0)

Záchrana malého Haakona Haakonsona ze zajetí nepřátel. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Podle legendy se Gaius Julius Caesar narodil císařským řezem. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Socha krále Přemysla Otakara II. v rakouském Marcheggu. (foto: Shutterstock)

Král Karel III. v náručí své matky při křtu s otcem a prarodiči z matčiny strany, 1948. (foto: Wikimedia Commons, National Portrait Gallery, CC0)