10. května 1971 byla vypuštěna sonda Cosmos 419, která se měla pokusit o přistání na Marsu. Kvůli selhání horní části rakety  Proton-K  ale nedokázala opustit nízkou oběžnou dráhu Země a shořela v atmosféře den po svém startu.

TIP: Průzkum Sluneční soustavy: Družice a roboti míří na Mars

Sonda byla pokusem o dobytí Marsu Sovětským svazem – odstartovala den po selhání americké sondy Mariner 8. Závod o dosažení oběžné dráhy Marsu nakonec vyhráli Američané – jejich sonda Mariner 9 dosáhla orbitu rudé planety jen o pár dnů dříve, než k nídorazily sovětské sondy Mars 2 a Mars 3.

Stratovulkán St. Helens je od exploze z 18. května 1980 jednou z nejslavnějších sopek historie. Při výbuchu zmizelo 400 metrů sopky a uvolnilo se množství energie, srovnatelné s detonací největší odpálené jaderné pumy – sovětské Tzar bomby.

Sopka St. Helens, která je nejmladší sopkou Kaskádového pohoří, hýří aktivitou. Podle nových zpráv americké geologické agentury United States Geological Survey (USGS) se v posledních týdnech na St. Helens odehrála spousta drobných zemětřesení. Od poloviny března jich bylo více než 130.

TIP: Aljašská sopka Mount Pavlof se probudila k životu a chrlí popel

Pro geology i místní jde o jasné varování. K těmto zemětřesením dochází v hloubce 2 až 7 kilometrů a podle odborníků doprovázejí proudění magmatu do dutin ve svrchní kůře. Jak se zdá, magmatický krb hory St. Helens se nabíjí na další pořádnou explozi.

Předtím, než Antarktidu pohltil led, tak to byl normální kontinent plný života. Z jeho fosilní historie ale zatím známe jenom velice málo. Donedávna to bylo jenom pár nálezů dinosaurů a jinak jenom mlži a podobné fosilie.

Nedávno se ale z Antarktidy vrátili paleontologové a přivezli s sebou hotový vědecký poklad. Souhrou příznivých okolností se jim povedlo nashromáždit více než tunu fosilií z období samotného závěru druhohor, před 71 až 67 miliony let. Většinu z fosilií představují druhy mělkého mořského dna.

TIP: V Arktidě odkryli zkamenělý prales

Mezi objevenými fosiliemi jsou nálezy mořských ještěrů plesiosaurů a mosasaurů a také dinosaurus, který je podle všeho novým druhem pro vědu. V Antarktidě nejspíš ještě objevíme hodně zajímavé věci.

Ladislav se narodil čtyři měsíce po smrti svého otce Albrechta II. Habsburského a vysloužil si tak své přízvisko. Navíc ho matka Alžběta, vnučka Karla IV., přivedla na svět v době, kdy v Čechách teprve doznívala potlačená husitská revoluce. Matka se obávala, že než právě narozené dítě dospěje do věku, kdy bude moci své panství skutečně spravovat, bude jednou pro vždy odstraněno.

Rozbouřené země

Usilovně proto dbala zejména o bezpečnost a obklopila se rádci a poručníky, kteří by zajistili jí i dítěti přežití. Nadto se řídila strategií kout železo, dokud je žhavé, a nechala ukrást uherskou svatoštěpánskou korunu, kterou byl posléze zatím ještě kojenec korunován. Král dítě však tehdy v Uhrách nebyl přijat a novým panovníkem se stal Vladislav Jagellonský. Po jeho smrti o pouhé čtyři roky později byl ovšem Ladislav Pohrobek skutečně uznán. Ani v ostatních dvou zemích nepanoval klid. V Čechách opět využívali šlechtici faktického bezvládí, dokud je mocnou paží nezastavil zemský správce Jiří z Poděbrad.

Opuštěný král

Ladislav Pohrobek však dosud nic z toho, co se dělo kolem, nevnímal. Obklopen kojnými a chůvami možná stěží zaznamenal, že mu v pouhých dvou letech odešel i poslední člen neúplné rodiny. Matka Alžběta Lucemburská zemřela roku 1442 a zanechala tak dítě napospas všem možným uzurpátorům. Poručníkem Ladislava Pohrobka se stal nově zvolený římský král Fridrich III. Habsburský. Jaký vliv mělo Ladislavovo dětství na jeho pozdější vývoj, se nedozvíme. Roku 1457 totiž Ladislav Pohrobek neočekávaně a téměř ze dne na den za blíže neobjasněných okolností zemřel kvůli tehdy neznámé leukémii. Jeho smrt zavdala podnět k mnoha spekulacím trvajícím další staletí. 

Objev ledových gejzírů na Saturnově měsíci Enceladu se datuje do roku 2005, kdy je poprvé zmapovala sonda Cassini. Výtrysky dosahují stovky kilometrů do vesmíru a svou délkou několikanásobně přesahují průměr samotného měsíce. Za nejpravděpodobnější vysvětlení jejich vzniku bývá považována gravitace Saturnu, který svými slapovými silami rozehřívá Enceladův podpovrchový oceán. Nová zjištění ale ukazují, že dynamika gejzírů silně souvisí se vzdáleností měsíce od své mateřské planety.

TIP: Záhada ledového měsíce Enceladu: Pokrývá ho ohromná spousta sněhu

Jeden z gejzírů, který se nachází v blízkosti jižního pólu Enceladu, ztrojnásobil svou aktivitu v okamžiku, kdy měsíc dosáhl nejvzdálenějšího bodu své mírně excentrické oběžné dráhy. Podle vědců to znamená, že trhliny v povrchu Enceladu reagují na gravitaci a slapové síly Saturnu. Nárůst aktivity se ale neprojevil u všech zmapovaných gejzírů ve stejné míře. Proč tomu tak je, je zatím otázkou, v každém případě je dynamika ledových gejzírů složitější, než se doposud zdálo.

V oblasti Khargone indického svazového státu Madhjapradéš se množí sebevraždy. Je z toho úplná epidemie, z níž doslova mrazí. Jen loni si zde vzalo život 381 lidí. Ve vesnici Badi, s 2 500 obyvateli, které se přezdívá „Vesnice sebevražd“, se v prvních třech měsících letošního roku vlastní rukou zabilo celkem 80 lidí.

Místní veřejné mínění je rozdělené. Významná část místních má jasno v tom, že vlnu sebevražd způsobili démoni. Zbytek obviňuje sociální a ekonomické nerovnosti anebo toxické látky. Khargone je jednou z nejchudších a kulturně nejvíc izolovaných oblastí celé Indie a lidé zde nemají zrovna lehký život.

TIP: Sebevražda je nemocí moderní společnosti

Psychiatr Srikanth Reddy má ale za to, že za sebevraždami nejsou ani démoni, ani tíživé životní podmínky. Podle něj jsou stěžejním viníkem pesticidy, které se zde hojně používají. V podezření jsou hlavně organofosfáty, které jsou vysoce toxické a mohou vyvolávat deprese.

NASA představila zbrusu novou topografickou mapu nejvnitřnější planety naší Sluneční soustavy. Mapa povrchu Merkuru je složena z více než 300 tisíc snímků pořízených sondou Messenger. Dřívější mapování se soustředilo pouze na severní polokouli a rovníkovou oblast, jižní partie Merkuru byly až doposud víceméně neznámé. Před příletem Messengeru byl Merkur z vesmíru zkoumán pouze během tří průletů sondy Mariner 10 (v letech 1974 – 1975). Mariner 10 poskytl snímky 45 % povrchu planety s rozlišením 1 km/pixel.

TIP: Unikátní video: Sonda Messenger pořídila detailní záběry povrchu Merkuru

Nová mapa ukazuje, že je Merkur poměrně členitým tělesem – nejvyšší místo se pne jen 4,48 kilometru nad jeho povrch. Naopak nejnižším místem je Rachmaninova pánev – impaktní kráter hluboký 5,38 kilometru vzniklý během vesmírné srážky. Na Merkuru najdeme hory, vypouklé dómy, brázdy, zlomy nebo údolí. Některé z pánví zřejmě vznikly stejně jako moře na Měsíci – tedy vylitím podpovrchového magmatu do hlubokých impaktních pánví.

Z Koblence, kde se Klemens Václav Metternich 15. května 1773 narodil, směřovaly jeho kroky na rodinné panství Kynžvart a následně do služeb arcidomu rakouskému. Právě u dvora udělal kariéru, která mu vynesla slávu jako málokterému diplomatovi podunajské monarchie.

K jeho politickému vzestupu a mezinárodnímu věhlasu přispěl nemalou měrou muž, který na počátku 19. století znamenal pro Evropu to, co pro staré Římany obávaný Hannibal. A přesto to byl právě Metternich, kdo roku 1809 dojednal sňatek Napoleona s císařovou dcerou Marií Luisou. Rodinné vztahy mu ale nebránily lavírovat mezi jednotlivými stranami podle aktuální situace.

TIP: Zákulisní strůjce Napoleonova pádu: Jak změnil Metternich tvář Evropy?

Když evropské mocnosti s malým Korsičanem definitivně zúčtovaly, rozehrál rakouský státník na Vídeňském kongresu přímo koncert mezinárodní diplomacie. Velkou měrou se zasadil o udržení konzervativního proudu v Rakousku, který s konečnou platností smetl až revoluční rok 1848, jenž si vyžádal také Metternichovo odvolání z politických funkcí.

Snad žádný jiný panovník v české historii nedosáhl takového věhlasu jako Karel IV. Přitom jeho neveselé dětství ani v nejmenším nenasvědčovalo tomu, že jednou věnuje českým zemím takovou péči a lásku. Když se 14. května 1316 narodil, měl před sebou k titulu „Otce vlasti“ ještě dlouhou cestu.

Po odloučení od matky a internaci na Lokti následovala šťastná léta na francouzském dvoře, kde malý Václav získal nejen jméno svého strýce Karla, ale také první manželku Blanku z Valois.

TIP: Byl Karel IV. milující král, nebo tvrdý a pragmatický vladař?

Přestože už měl za sebou politické zkušenosti z italských panství a pozice moravského markraběte, teprve po otcově smrti roku 1346 mohl naplno rozvinout svůj potenciál. Jeho panování se vyznačovalo nejen kulturním rozkvětem českých zemí, ale také vzrůstem jejich politické prestiže. Karel se ukázal nejen jako milující vladař, ale také brilantní státník a mistr sňatkové politiky. Díky tomu zanechal svým synům uznávanou vrcholně středověkou říši, která zažívala léta své největší slávy.