Island: V úžasu na Zlatém okruhu

19.08.2019 - Tomáš Kubuš

Krásy islandské krajiny jsou takřka nevyčerpatelné. Pokud však nemáte dost času, abyste se v ní ztratili na několik týdnů, můžete si to hlavní užít na tzv. Zlatém okruhu

<p>Geysir se stal prvním přírodním úkazem svého druhu, o němž se dozvěděli učenci starého kontinentu.</p>

Geysir se stal prvním přírodním úkazem svého druhu, o němž se dozvěděli učenci starého kontinentu.


Reklama

Island patří k nejkrásnějším, a tudíž také nejnavštěvovanějším zemím Evropy. V krajině ostrova se střídají zelená údolí se sopkami, termálními jezery, gejzíry, pustými pláněmi či černými plážemi a mohli byste tam setrvat týdny, aniž byste objevili všechny její půvaby. Pokud však nemáte tolik času, a stejně byste si chtěli užít Island naplno, můžete ho procestovat po tzv. Zlatém okruhu, jehož trasa vede významnými lokalitami v okolí hlavního města Reykjavíku.  

Zlatý okruh sice nemá žádné historické pozadí a vznikl pouze coby turistická atrakce, na významnosti, a hlavně kráse mu to však neubírá. Islanďané mu říkají Gullni Hringurinn a podle toho, jakou trasou se jej rozhodnete zdolat, může měřit i přes tři sta kilometrů. Postupně na něm objevíte první islandský parlament i národní park, obrovský vodopád a nakonec se ocitnete v zemi poseté gejzíry.

Parlament, který zmizel

Ačkoliv Island proslul podmanivými přírodními poklady, na své si tam přijdou i milovníci historie. Hned první zastávku Zlatého okruhu totiž představuje národní park Thingvellir, kde mimo jiné vznikl jeden z nejstarších parlamentů světa zvaný Althing. Oblast leží asi hodinu jízdy od Reykjavíku, během níž budete moct obdivovat horský hřbet Esja. Poté se před vámi rozvine nádherná krajina poznamenaná vulkanickou činností, kde se pasou malí islandští koníci. Narazíte také na jezero Thingvallavatn, kam se vlévá říčka Öxará, přetvářející své okolí v bažiny. 

Parlament se v idylické oblasti zrodil roku 930 a fungoval až do 13. století. V roce 1262 se však Island stal součástí Norské koruny, a zákonodárnou moc tak převzalo Norsko. Jakmile se potom zmíněná země sloučila s Dánskem do Kalmarské unie, ztratil Althing na významu a zanikl. Po historické instituci, jež připomínala spíš shromaždiště, nezbyly žádné památky. Dávná minulost místa tak přežívá výhradně v příbězích ostrovanů. Zároveň jde o jednu ze dvou islandských lokalit figurujících na seznamu UNESCO – druhou představuje sopečný ostrov Surtsey.

V objetí hluku

Na břehu řeky Öxará stojí maličký, přímo pohádkový kostelík, který se stal poutním místem, a v jeho blízkosti se nacházejí i hroby několika významných Islanďanů. Pokud se však namísto podél vodního toku vydáte na procházku mezi sopečnými skalisky, ocitnete se v neuvěřitelně pokroucené krajině. Skály tam vytvářejí tak bizarní útvary, že jejich kouzlu podlehl i filmařský štáb seriálu Hra o trůny a zasadil do nich některé scény. Po chvíli chůze narazíte na jezírko, kde se kdysi údajně konaly soudy a následně popravy. Poté se projdete okolo vodopádu Öxarárfoss – a první zastávku Zlatého okruhu máte za sebou.  

Naopak nejvzdálenější bod turistické trasy tvoří unikátní dvojvodopád Gullfoss neboli „zlatý vodopád“, který patří k nejmohutnějším na ostrově. Napájí ho řeka Hvítá, jež se v jednom místě rozdvojuje – část toku se řítí do jedenáctimetrové propasti, a druhá dokonce do hloubky 22 metrů. Padající voda se tříští a unáší ji vítr, takže vytváří mokrá oblaka. Pokud se tedy místo rozhodnete navštívit, raději počítejte s tím, že neodejdete suší. Opojnou podívanou můžete sice sledovat s ostatními z vyhlídky, ale odvážíte-li se k vodopádům blíž, pocítíte jejich skutečnou sílu: V ohromujícím hluku neuslyšíte vlastního slova a burácející živel vás naprosto pohltí.  

Smrtí proti mocným

Gullfoss se řadí k nejfotogeničtějším destinacím Zlatého okruhu. Vděčí za to četným vyhlídkám, přičemž nejkrásnější z nich se vybírá jen těžko – všechny zkrátka stojí za to. Nejlákavější je nicméně ta nejníž položená, protože se díky ní ocitnete takřka na dosah řece a vodopádu. 

Nechybělo přitom mnoho a nádhernou podívanou narušilo zbudování vodní elektrárny. Nakonec prý ke stavbě nedošlo, protože se ji jistá Sigrídur Tómasdóttirová rozhodla zastavit: Hrozila úřadům, že pokud budou projekt dál podporovat, skočí do vodopádu. Oficiální místa se výhrůžky údajně zalekla a elektrárna na řece nevznikla. Existuje však i poněkud reálnější příběh o investorech, jimž chyběly peníze… 

Nenápadný obr

Jen pár kilometrů dělí Gullfoss od nejznámějšího místa Zlatého okruhu – geotermálního pole Haukadalur, kde burácení vody vystřídá ticho, protínané v pravidelných intervalech výtrysky gejzírů. Oblast je jimi doslova posetá, ovšem nejznámější z nich, Geysir, se stal prvním přírodním úkazem svého druhu, o němž se doslechli obyvatelé kontinentální Evropy. Poměrně nenápadný útvar byste mohli i snadno přehlédnout. Ve 13. století však představoval nevysvětlitelnou záhadu, jejíž tvar a síla se měnily s každým zemětřesením, které ostrov zažil

Lidé se tehdy gejzíru báli, neboť nechápali, proč se čas od času probudí v živelné erupci a poté zas utichá. Zprávy o jedinečném jevu se donesly až na starý kontinent, a když se pak v době osvícenství v 18. století vědecké povědomí o světě rozvíjelo, dostávaly ostatní gejzíry jméno po islandském „předchůdci“. 

Jedna erupce nestačí

Roku 1845 měl Geysir dosáhnout impozantní výše 170 metrů, nicméně dnes zůstává relativně tichý a nenápadný – nedává o sobě vědět každý den, ba ani jednou za týden či měsíc. Exploduje pouze občas, aby ukázal, že je s ním ještě třeba počítat. Jeho bouřlivá minulost tak žije převážně v příbězích.

TIP: Island: Divukrásné jaro na ostrově sopek

Nejvíc lidí se proto zdržuje v okolí obrovského Strokkuru, jednoho z nejaktivnějších gejzírů Islandu, jehož erupce přicházejí každých šest až deset minut. Pohodlně si tak můžete najít ideální místo a vychutnat si fantastický zážitek. Strokkur obvykle chrlí vodu do výšky deseti metrů, ale mohutný proud může překonat i dvacetimetrovou hranici. Každá erupce je jiná, tudíž se vyplatí pobýt na místě o něco déle a užít si jich několik. Nezřídka však vymrštěná voda přihlížející dav zkropí, takže se opět raději připravte na mokrý návrat. 

Na hranici dvou světů

Oblast Thingvelliru není zajímavá jen svou historickou hodnotou. Pozornost k ní upírají také geologové, protože leží v místě, kde se potkává Severoamerická litosférická deska s Euroasijskou. Zlom rozděluje celý ostrov, a tak zatímco například Reykjavík se nachází na první jmenované, fjordy na východě již vznikly nad tou druhou. Island navíc představuje jediné místo na Zemi, kde se desky setkávají nad hladinou moře, a předěl je proto viditelný pouhýma očima. Oblast samozřejmě každoročně zasáhne řada zemětřesení, překvapivě jsou však většinou velmi slabá. Kromě toho lokalitu pokrývá plno vulkánů, jež se čas od času probouzejí k životu. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Duše z jízdních kol nahrazují kůži

Zajímavosti

Zikmund Lucemburský a Marie Uherská.

Historie

Místo testu Starship Mk1 po explozi, ve výřezu stejné místo před testem.

Vesmír

Řádění hurikánu v Key West na Floridě

Věda

Kdyby teploměr nešplhal vysoko nad nulu, úplně bychom podlehli iluzi, že se díváme na sněhovou pláň zbrázděnou větrem.

Příroda

 Kolmý start a přistání i vysokou manévrovatelnost V-22 zajišťují motory Rolls-Royce.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907