Masový hrob křižáků v Libanonu odhalil krvavou realitu středověké války

17.09.2021 - Stanislav Mihulka

U libanonského hradu Sidon objevili archeologové ostatky Evropanů, kteří zde zřejmě padli v bojích s Mamlúky v roce 1253

<p>Křižáci v Sidónu zbudovali <strong>Mořský hrad</strong> a ve 13. století také <strong>Hrad svatého Ludvíka</strong>. Během křížových výprav bylo město několikrát dobyto a vydrancováno. Ve výřezu nalezené ostaky z masového hrobu.</p>

Křižáci v Sidónu zbudovali Mořský hrad a ve 13. století také Hrad svatého Ludvíka. Během křížových výprav bylo město několikrát dobyto a vydrancováno. Ve výřezu nalezené ostaky z masového hrobu.


Reklama

Během nedávných vykopávek u křižáckého hradu Saint Louis v Sidonu, který se nachází na pobřeží Středozemního moře v Libanonu, byly objeveny dva masové hroby. Jsou v nich pohřbeni mladíci a muži evropského původu, často s brutálními válečnými zraněními. Podle všeho jde o křižáky, kteří zde padli v bitvě.

Většinu toho, co víme o křížových výpravách ve Svaté zemi, pochází z historických textů a vykopávek ve Svaté zemi a v Evropě. Podobné nálezy masových hrobů, které přímo souvisejí s konfliktem, jsou ale vzácné. Odborníci proto doufají, že se díky tomuto objevu dozvíme zase něco víc o tomto bouřlivém období historie.

Padlí křižáci

Archeologové britské Bournemouth University u zmíněného hradu odkryli pozůstatky přinejmenším 25 mužů ve věku odpovídajícím účasti v bitvě. Analýzy DNA a izotopů v jejich zubech, stejně jako nalezené artefakty, potvrdily, že jde o Evropany. Podle radiokarbonového datování zemřeli v průběhu 13. století. Odborníci se domnívají, že jde o padlé z bojů v roce 1253, kdy Sidon zničili islámští Mamlúci.

Mrtví v těchto masových hrobech nesou stopy po velkém počtu bojových zranění, která jsou často velmi rozsáhlá. Muselo k nim dojít během strašlivých řeží křižáků s útočícími Mamlúky. Na tělech je patrné, že mrtví často nejprve nějakou dobu leželi tam, kde padli, a až později byli pohřbeni do hromadného hrobu. Na některých kostech jsou také patrné stopy ohně, zřejmě po pokusu spálit mrtvé.

TIP: Masakr u Akkonu: Proč nechal Richard Lví srdce pobít muslimské zajatce?

Z historických pramenů víme, že v té době působil v Sidonu francouzský král Ludvík IX. Francouzský, který se rád osobně podílel na pohřbívání mrtvých. Je tedy možné, že mohl být i u pohřbu padlých z objeveného masového hrobu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907