Nebezpečná práce: Příliš dlouhá pracovní doba zabije tři čtvrtě milionu lidí ročně

19.05.2021 - Stanislav Mihulka

Pracujete více než 55 hodin týdně? Pak vaše zaměstnání představuje vážné zdravotní riziko

<p>Hrozba předčasného skonu kvůli příliš dlouhé pracovní době se týká především mužů. Ohroženi jsou hlavně muži středního a vyššího věku nad 45 let.</p>

Hrozba předčasného skonu kvůli příliš dlouhé pracovní době se týká především mužů. Ohroženi jsou hlavně muži středního a vyššího věku nad 45 let.


Reklama

Lidé po celém světě často pracují v náročných a někdy vyloženě nebezpečných podmínkách. Jak ale ukazuje nová studie Světové zdravotnické organizace WHO a Mezinárodní organizace práce ILO závažným zdravotním rizikem může být i samotná délka pracovní doby.

Podle statistik z roku 2016 zemřelo v tomto roce ve světě asi 398 tisíc lidí na mrtvici a 347 tisíc lidí na infarkt, k nimž došlo v přímém důsledku pracovní doby dlouhé nejméne 55 hodin týdně. Celkem tedy zhruba tři čtvrtě milionu. Tyto počty zároveň v posledních letech narůstají. Hrozba předčasného skonu kvůli příliš dlouhé pracovní době se týká především mužů. Jejich úmrtí představují 72 procent z celkového počtu. Ohroženi jsou hlavně muži středního a vyššího věku nad 45 let.

TIP: Povolání s příchutí smrti: Tohle jsou statisticky nejrizikovější zaměstnání

V současné době přitom pracuje déle než 55 hodin týdně přibližně 8,9 procent světové populace. Nejhorší je situace v jihovýchodní Asii, naopak nejmenší problém s příliš dlouhou pracovní dobou má Evropa. Komplikací jsou často moderní technologie, které neumožňují svým uživatelům úplně vypnout a odpočívat. Pandemie covid-19 podle odborníků vše dále zhoršuje. Například při práci z domova se poněkud stírají rozdíly mezi prací a volnem, což může vést ke značnému prodlužování pracovní doby.

Reklama

  • Zdroj textu:

    WHO

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907