Nebezpečná práce: Příliš dlouhá pracovní doba zabije tři čtvrtě milionu lidí ročně

19.05.2021 - Stanislav Mihulka

Pracujete více než 55 hodin týdně? Pak vaše zaměstnání představuje vážné zdravotní riziko

<p>Hrozba předčasného skonu kvůli příliš dlouhé pracovní době se týká především mužů. Ohroženi jsou hlavně muži středního a vyššího věku nad 45 let.</p>

Hrozba předčasného skonu kvůli příliš dlouhé pracovní době se týká především mužů. Ohroženi jsou hlavně muži středního a vyššího věku nad 45 let.


Reklama

Lidé po celém světě často pracují v náročných a někdy vyloženě nebezpečných podmínkách. Jak ale ukazuje nová studie Světové zdravotnické organizace WHO a Mezinárodní organizace práce ILO závažným zdravotním rizikem může být i samotná délka pracovní doby.

Podle statistik z roku 2016 zemřelo v tomto roce ve světě asi 398 tisíc lidí na mrtvici a 347 tisíc lidí na infarkt, k nimž došlo v přímém důsledku pracovní doby dlouhé nejméne 55 hodin týdně. Celkem tedy zhruba tři čtvrtě milionu. Tyto počty zároveň v posledních letech narůstají. Hrozba předčasného skonu kvůli příliš dlouhé pracovní době se týká především mužů. Jejich úmrtí představují 72 procent z celkového počtu. Ohroženi jsou hlavně muži středního a vyššího věku nad 45 let.

TIP: Povolání s příchutí smrti: Tohle jsou statisticky nejrizikovější zaměstnání

V současné době přitom pracuje déle než 55 hodin týdně přibližně 8,9 procent světové populace. Nejhorší je situace v jihovýchodní Asii, naopak nejmenší problém s příliš dlouhou pracovní dobou má Evropa. Komplikací jsou často moderní technologie, které neumožňují svým uživatelům úplně vypnout a odpočívat. Pandemie covid-19 podle odborníků vše dále zhoršuje. Například při práci z domova se poněkud stírají rozdíly mezi prací a volnem, což může vést ke značnému prodlužování pracovní doby.

Reklama

  • Zdroj textu:

    WHO

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907