Největší kosmické úlety (5): Bulharský kosmonaut si před cestou do vesmíru musel změnit jméno

12.12.2021 - Ondřej Šamárek

Historie pilotovaných vesmírných letů zahrnuje pár natolik zvláštních příhod, že nad nimi zůstává rozum stát. První bulharský kosmonaut si například před cestou do vesmíru musel změnit jméno.

<p>Vlevo Rus <strong>Nikolaj Rukavišnikov</strong>, vpravo bulharský kosmonaut <strong>Georgi Ivanov</strong>, dříve Kakalov.</p>

Vlevo Rus Nikolaj Rukavišnikov, vpravo bulharský kosmonaut Georgi Ivanov, dříve Kakalov.


Reklama

Ve druhé polovině 70. let se začali v rámci programu Interkosmos vybírat adepti na post kosmonauta v zemích východního bloku. S hrdostí tak dnes můžeme říct, že jako třetí národnost se do vesmíru dostala právě ta československá. Poté následoval Polák a občan Německé demokratické republiky, čímž se završilo první kolo programu. Potom ovšem měly v poměrně krátkých rozestupech přijít na řadu i další státy.

V roce 1977 tak začal nábor kandidátů v tehdejší Bulharské lidové republice. Z náročného výběru nakonec vyšli vítězně major Georgi Kakalov a nadporučík Alexandr Alexandrov. V březnu oba zahájili všeobecnou kosmonautickou přípravu a v listopadu pokračovali výcvikem pro svou misi. 

Nesmyslný požadavek

Kakalova přiřadili k velmi zkušenému Nikolaji Rukavišnikovi, jenž v rámci Interkosmosu absolvoval s Oldřichem Pelčákem roli náhradníka pro sovětsko-československý let Sojuzu 28. Alexandrov dostal coby velitele Jurije Romaněnka, který se o rok a půl dřív vrátil ze svého prvního rekordně dlouhého letu na stanici Saljut 6. Po absolvování výcviku byla jako hlavní posádka zvolena dvojice Rukavišnikov–Kakalov, přičemž Romaněnko s Alexandrovem zůstali „v záloze“. Když ovšem Kakalov mohl začít slavit, zazněl jako blesk z čistého nebe naprosto absurdní požadavek.

Jelikož vládneme slovanským jazykem, je pro nás poměrně zřetelná ne zcela příjemná konotace jména budoucího bulharského kosmonauta. Kakalov skutečně nepředstavuje typické příjmení pro dobyvatele vesmírných dálav, přestože v Bulharsku není nijak zvlášť neobvyklé. Pro Sověty však bylo naprosto nepřípustné, proto Kakalova důrazně požádali, aby si jej změnil.

Dobrá volba?

Doporučení oficiálně přišlo z bulharské strany, za podivnou šarádou však téměř jistě stáli Sověti. Kakalov tak musel vybírat příjmení, pod nímž vejde do historie svého národa. Volba padla na „Ivanov“, což odkazovalo ke křestnímu jménu jeho otce. Rod Kakalovů, ve své oblasti údajně poměrně vážený, tak přišel o možnost vepsat své příjmení do bulharských análů.

Možná to však nakonec bylo dobře, neboť jak víme, let Nikolaje Rukavišnikova a Georgiho Ivanova na palubě Sojuzu 33 v dubnu 1979 neskončil podle očekávání. Závada na motoru lodi znemožnila spojení se stanicí a místo plánované devítidenní mise museli kosmonauti po necelých dvou dnech nouzově přistát. Těžko říct, jak by se k expedici, která jen tak tak neskončila tragédií, postavili sovětští i zahraniční novináři, kdyby byl jeden z členů posádky nositelem příjmení označujícího v jistých souvislostech velmi negativní průběh událostí… 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Černé díry se ukrývaly přímo před očima vědců. Nový výzkum našel způsob, jak je odhalit.

Vesmír

Lidské pozůstatky obětí erupce v domě „Casa del Fabbro“, včetně muže, jehož DNA vědci přečetli.

Věda

Stejně jako ostatní krokodýli, i gaviálové mají speciální smyslové orgány. Jedná se o drobné jamky v šupinách, které pokrývají tělo. Tyto jamky jsou schopny zachytit vibrace nebo změny tlaku vody, což napomáhá při hledání kořisti.

Příroda

Britské tanky postupují vpřed. Velitel stroje často šel před strojem a naváděl řidiče, aby se vyhnul překážkám.

Válka

Jihoamerické pralesy by mohly ukrývat až na čtyři tisíce doposud neznámých rostlinných druhů.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907