Souk neboli tržiště je vždy nejdůležitější součástí měst muslimského světa. Seženete tam snídani, oběd, večeři – nebo originální parfém. Jeden z obchodů zde vůně prodává už déle než sto let. Když začnete srovnávat s vyhlášenými kosmetickými domy, nevyjdete z úžasu. Prodávají tu zhruba stovku vůní. Zajímavé ale je, že žádná z nich nemá své jméno. Jejich základy tvoří i mixy evropských parfémů, důležitou součástí jsou ale místní přísady. 

S myšlenkou na minulost

Syed Junaid Alam začal s mícháním parfémů na tomto trhu v roce 1910. Mohly za to vzpomínky na vlastní matku. Dnes sebevědomá společnost Syed Junaid Alam W. L. L. provozuje obchody po celém světě a její designér je potomkem zakladatele, na což je patřičně hrdý. 

„Hledání nových tvarů flakonů je pro mě vždy cestou do minulosti. Myslím při tom na dědečka a jeho zákazníky, kteří sem za ním chodili. Představuji si, jak trh tehdy vypadal, jaké obchody zde stály před sto lety. Jsem si jistý, že to muselo být fascinující,“ zasní se Ahmad Fuad Akhtar, designér a spolumajitel společnosti.

TIP: Bahrajn: Čekání na den, kdy vyschne ropa 

Parfémy jsou v arabském světě součástí historie. Psal o nich už Shakespeare, jejich historie ale sahá výrazně dál. Ingredience každý výrobce po celá staletí úzkostlivě střeží. 

„Arabské parfémy mají jen pár ingrediencí, na kterých staví. Jde hlavně o kombinace vzácné pryskyřice oud, jantar nebo růžový olej. Máme ale různé druhy oudu nebo růžového oleje. Kombinací je pak velké množství. Arabské parfémy jsou spíš vonné oleje,“ vysvětluje Obaid Siddiqui, šéf komunikace společnosti. 

Voní i pomáhá

Místní parfémy se vracejí do módy. „Mladí Bahrajňané chodí raději do nákupních galerií. Stále více jich ale přichází i k nám. Většinu našich zákazníků ovšem tvoří cizinci. Tržiště mají rádi a nikdo si místní atmosféru nenechá ujít. Nakupování je tu láká,“ říká manažerka prodeje Houra Abbas. 

TIP: Vědci se pokoušejí definovat vůni knih jako součást kulturního dědictví

Arabské parfémy tu budou navždy. A to je dobrá zpráva i pro ženy. Majitelé společnosti zaměstnávají hlavně vdovy, samoživitelky nebo ženy, které se z nejrůznějších důvodů ocitly na okraji společnosti. V Asii přitom tento cejch často znamená doživotní ústrky a život v samotě. 

Mezinárodní tým astronomů využil soustavu radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile k pozorování disku planetární suti, který obklopuje čerstvě zrozenou hvězdu Fomalhaut, vzdálenou od nás 25 světelných let.

Tento disk tvoří kosmické kamení a plyn. Jsou to pravděpodobně pozůstatky četných srážek exokomet na okraji soustavy Fomalhaut. Nová pozorování soustavy ALMA nabízejí úžasný pohled na kompletní disk. Vědci díky nim rovněž zjistili, že se disk svým složením blíží kometám ve Sluneční soustavě.

Ledový prstenec

Meredith MacGregor z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v americkém Cambridge a její kolegové teď mohou detailně zkoumat soustavu Fomalhaut a její zvláštnosti. Na nových snímcích je zřetelně patrná šířka disku, která dosahuje 2 miliard kilometrů. Celý disk se utvořil ve vzdálenosti asi 20 miliard kilometrů od hvězdy.

TIP: Nejdetailnější snímek protoplanetárního disku zachycuje vývoj planet

Fomalhaut je relativně blízká hvězda a je jednou z asi dvacítky hvězd, jejichž planety jsme už zobrazili přímo. Celý systém je starý asi jen 440 milionů let, což odpovídá asi jedné desetině stáří Sluneční soustavy.

Globální úložiště semen, vybudované na Špicberkách, mělo fungovat jako nezničitelná pevnost. Sklad měl ochránit semena před důsledky planetární katastrofy a uschovat je pro lepší zítřky.

Nyní se zdá, že údajně nezničitelné skladiště dopadlo podobně jako Titanik. Snadno si s ním poradily přírodní síly. Planeta se otepluje a oblast Špicberk zasáhlo rekordní horko, které vedlo k neobvykle velkému tání a intenzivním dešťům.

TIP: Banka za polárním kruhem: Jak to vypadá ve Špicberském globálním úložišti semen?

Dovnitř skladiště se dostala voda, která poté zase zmrzla. Uskladněným semenům se prý nic nestalo, pro reputaci Globálního skladu to ale rozhodně není dobrá vizitka. Jak by tento nákladný projekt obstál při nějaké skutečné katastrofě, když si nedovede poradit s obyčejným jarním táním?

Špatná nálada obvykle není důvodem k optimismu, podle psychologů ale i špatná nálada může být (alespoň v některých případech) vyloženě prospěšná.

Například melancholická nálada nebo nostalgie bývají vlastně uklidňující a mohou prý pomoci při plánování a hledání motivace. Smutek zase může podpořit empatii a vnímavost k morálním a estetickým záležitostem. O smutku je rovněž už dlouho známo, že může spouštět uměleckou kreativitu.

TIP: Mnoho žen má zkušenost se smutkem a slzami po sexu

Nedávné vědecké experimenty také potvrzují, že mírně špatné nálady vlastně často fungují jako automatická podvědomá výstraha, která nás upozorňuje na možná rizika. Špatná nálada tím pádem zvyšuje naši pozornost a vnímavost k okolí a zvyšuje schopnost soustředit se během obtížných situací.

Americké stíhačky F-14 Tomcat během války v Perském zálivu. Tyto stroje se účastnily jak operace Pouštní štít, tak Pouštní bouře. Měly na starosti vzdušné krytí především týlu, patrolování a zaznamenaly jeden sestřel irackého letounu (vrtulník Mil Mi-8) při ztrátě jednoho vlastního stroje.

Možná, že tento zvláštní obrázek vypadá jako sbírka barevných skvrn, ve skutečnosti jde ale o snímek nově zrozené hvězdy s vysokým rozlišením. Hvězda se jménem HH 212, vzdálená pouhých 1 300 světelných let v mlhovině v Orionu, je velmi mladá. Průměrná doba existence obdobné hvězdy s malou hmotností je 100 miliard let, ale tato hvězda je stará pouhých 40 000 let. V hvězdném měřítku tak jde o skutečné miminko.

Bližší pohled na HH 212 odhaluje výrazný tmavší, chladnější prachový pás, který se táhne přes disk, směstnaný mezi dvěma jasnějšími oblastmi, které jsou ohřáté protohvězdou. Výsledek připomíná kosmický hamburger. Je to poprvé, co astronomové pozorovali podobný prachový pás v nejranějších fázích tvorby hvězd.

Říká si Pastor Talent a v africkém Zimbabwe je nesmírně populární. Kontroverzní pastor Paul Sanyangore se již na počátku roku svěřil s tím, že má přímou telefonní linku na samotného Boha. „Když mohl s Bohem mluvit Abraham, proč by nemohl mluvit se mnou?“ nenechává Sanyangore prostor pro pochybnosti. 

Se svými hovory s Bohem vystupuje v televizním pořadu „Nebe online“ a slibuje, že telefonní kontakt na Všemohoucího brzy zveřejní. Telefonní číslo se mu prý zjevilo během modliteb. „Ano, říká mi, co mám dělat. Obracím se na něj kdykoli potřebuji poradit, podobně jako kdysi Mojžíš,“ říká o svém exkluzivním rádci křesťanský pastor.

Afričtí kazatelé jsou vůbec nesmírně zajímavá partička, v Etiopii si například vybudoval skvělou živnost na exorcistických seancích duchovní zdejší ortodoxní církve a hvězda televizních show Memhir Girma Wondimu.

První český elektromobil Škoda Vision E by měl naše silnice brázdit asi za 3 roky, kdy ho Škoda hodlá uvést na trh. Zatím automobilka představila pouze jeho koncept na nedávném autosalonu v Šanghaji.

První český elektromobil má dojet až 500 km na 1 nabití

Elektrické SUV-kupé od Škody sice neohromí přehnaným futuristickým vzhledem, ale svými parametry se rozhodně nedrží při zemi. S dojezdem 500 km na jedno nabití se řadí k vůdcům pomyslného elektrického pelotonu. Například i většina elektromobilů od Tesla Motors zvládne po nabití dojet „jen“ něco kolem 400 km.

Škoda Vision E dosáhne maximální rychlosti 180 km za hodinu a má disponovat 3. úrovní autonomního řízení. To znamená, že umělá inteligence elektromobilu zvládne bez problémů pohyb v kolonách, vyhýbání se kolemjedoucím vozidlům, projíždění většiny úseků na dálnicích a vyhledávání volného místa na parkovišti a následné zaparkování. Nicméně, v ostatních situacích auto předá řízení lidskému řidiči.

Na chvíli zdřímnout za volantem si člověk může jen u vozu se 4. úrovní autonomního řízení. Vůz totiž zvládne vše sám s výjimkou mimořádných situací (např. sněhová kalamita). V nejvyšší 5. úrovní není řidič už vůbec potřeba. Nicméně současná vozidla dosahují max. 2. úrovně, kdy je možné autu řízení jen občas přenechat.

Vision E nabije baterii rychleji než vozy od Tesly

První elektromobil ze stáje Škoda pro lepší komfort nabídne zvýšenou pozici sedaček a jejich mírné vytočení (o 20 stupňů) pro snadnější nastupování. Dveře po stranách se budou netradičně otvírat proti sobě. Kromě těchto malých vychytávek Škoda plánuje revoluční rychlost nabíjení baterie. K nabití 80 % baterie by mělo stačit pouhých 30 minut. Pro srovnání s konkurencí si pomůžeme zase u známé automobilky Tesla. Její populární elektromobil Model S dosáhne v režimu rychlonabíjení 80 % nabité baterie za 40 minut. Plné nabití baterie trvá 75 min.

Nicméně, ani společnost Tesla Motors nespí na vavřínech a už v dnes pracuje na efektivnějším systému nabíjení, Supercharger V3, který by dodal energii téměř vybité baterii elektromobilu za pouhou čtvrthodinku.

Dobijecí stanice pro elektromobily stále přibývají

Rychlé nabíjení ve stanicích Tesla Supercharger je dostupné na necelých 3 stovkách míst po celé Evropě. V České republice dobíjecí stanice Tesly stojí jen jedna. Milovníci rychlých elektromobilů ji najdou na Vysočině poblíž Humpolce. Řidič elektroauta ale může využít jednu z více než stovky dobíjecích stanic po celé republice. Komu rychle dochází šťáva, lehce zjistí, kde je nejbližší stanice na jedné z aktualizovaných online map dobíjecích stanic. Stanic pro dobíjení elektromobilů rychle přibývá nejen u nás, ale i všude ve světě. Noční můra nepojízdného elektromobilu bez kapky elektřiny někde na dálnici nebo uprostřed pustiny už řidiče děsit nemusí.

Více zajímavých článků z oblasti elektromobility najdete na našem portálu.

Posledním panovníkem, který pocházel ze stavů české šlechty, byl Jiří z Poděbrad. Ten – pod vlivem okolností, tváří v tvář rozvratu a pod tlakem katolické Zelenohorské jednoty – uzavřel nedlouho před smrtí úmluvu s polským králem Kazimírem IV., podle níž měl český sněm po Jiřího skonu zvolit na trůn člena jagellonského rodu. Panovník tak v zájmu nastolení pořádku v království upřednostnil cizího následníka před vlastními potomky. Roku 1471 byl tudíž králem zvolen katolík Vladislav Jagellonský, syn Kazimíra IV. a jeho ženy Alžběty Habsburské. Jagellonci byli přitom litevského původu.

Předchozí části:

Řeč českých králů: Byli čeští králové opravdu Češi? A jakým jazykem mluvili?

Řeč českých králů: Jan Lucemburský nebyl Čechem, nýbrž Evropanem

Slabý panovník

Vladislavův přístup k vládě byl na hony vzdálený odkazu Karla IV. či Jiřího z Poděbrad. Velmi slabý panovník podléhal zájmům šlechticů, zejména katolíků. Traduje se, že při jednání s aristokracií odpovídal pouze „bene“, tedy „dobře“, aby ještě víc neoslabil své již tak nepevné postavení. Moc pánů nad králem byla citelná. Roku 1490 však Vladislav získal uherskou korunu, přesídlil do Budína a do Čech se vracel jen sporadicky. Ostatně, česky se nikdy pořádně nenaučil. 

Jeho nepřítomnost vedla k dalšímu oslabení, jež kráčelo ruku v ruce s vnitřními konflikty. Jednu z mála zásluh, kterou u nás můžeme Vladislavovi II. připsat, představuje zvelebení Pražského hradu. Jeho syn Ludvík Jagellonský pak svůj osud od počátku spojil s Uhrami a pozici českého panovníka oslabil ještě víc. Ačkoliv byli oba Jagellonci českými králi, o zemi prakticky nedbali a za Čechy je lze považovat ještě méně než Jana Lucemburského.

Pod žezlem Habsburků

Psal se rok 1526, Ludvík Jagellonský zahynul u Moháče v bitvě s Turky a český trůn znovu osiřel. Bylo tedy zapotřebí zvolit nového panovníka. Uchazečů se sešlo hned několik: polský král Zikmund I. Starý, bavorští Wittelsbachové, a dokonce i významní čeští šlechtici Vojtěch z Pernštejna a Zdeněk Lev z Rožmitálu. Volba však nakonec padla na rakouského arcivévodu Ferdinanda Habsburského, bratra císaře Karla V., který českým stavům slíbil mnohé: že zaplatí polovinu astronomického královského dluhu ve výši 300 tisíc zlatých, že bude sídlit v Praze, že neporuší stavovská práva a bude respektovat náboženskou svobodu… 

Nesplnil ovšem téměř nic, a naopak se jako zastánce absolutistické moci dostal do ostrého sporu se šlechtou i městy. Přestože však s českými zeměmi nikdy příliš nesouzněl, ukázal svoji diplomatickou dobrou vůli. Na Tridentském koncilu (který měl reformovat církev) vymohl pro Čechy výjimku pro přijímání pod obojí: Mešní víno tak mohli pít z kalichu i prostí věřící, nikoliv pouze kněží – zmíněný obřad praktikovali husité, ale pro pravověrné katolíky byl kacířský. 

Ferdinand nakonec jistou dobu skutečně sídlil v Praze, kde nechal mimo jiné zbudovat krásný renesanční letohrádek Belveder. Cesta k provinčnosti a začlenění českého království do habsburské monarchie nicméně započala.