Čína má problém se smogem. A podle všeho se neustále zhoršuje. Před pár dny dosáhla úroveň smogu ve 23 městech severní Číny extrémní úrovně.

Hustý smog byl tak nebezpečný, že čínské úřady uzavřely provoz na řadě dálnic a rovněž zrušily anebo odložily celou řadu letů. Nemocnice v postižené oblasti byly zaplaveny lidmi s dýchacími obtížemi.

TIP: Proč byla Vražedná mlha v Londýně roku 1952 tak nebezpečná?

V zimních obdobích ohrožuje ovzduší v Číně především spalování ohromného množství uhlí, které hraje klíčovou roli v zásobování Číny elektřinou. Zvýšená poptávka po elektřině pak často vede k extrémnímu znečištění.

Výzkumná organizace australského ministerstva životního prostředí Australian Antarctic Division (AAD) vyslala neohroženého podmořského robota, který pronikl do tajemného světa mořského dna u břehů Antarktidy.

Robotický průzkumník Remotely Operated Vehicle (ROV) se spustil vyvrtaným otvorem pod mořský led Východní Antarktidy. Z pustého a prázdného ledového příkrovu se najednou ocitl uprostřed exploze barev a mnoha rozmanitých životních forem.

TIP: Jak vznikl tajemný kráter na ledovém šelfu Krále Balduina v Antarktidě?

Pod oceánem kolem Antarktidy je velice živo. Mořská voda je tu 10 měsíců v roce pokrytá zhruba 1,5 m silnou vrstvou ledu. Voda tady má často teplotu kolem mínus 1,5 stupně Celsia přitom ale překypuje životem.

Začátkem června 1940 se dostalo francouzské letectvo do defenzivy. Stíhací piloti dělali, co mohli, a často startovali proti svazům Luftwaffe i několikrát denně.

Nejinak tomu bylo i 3. června, kdy přišel rozkaz pro stíhací skupinu GC I/5 (legendárních „Čápů“) okamžitě vzlétnout proti bombardérům směřujícím k Paříži. Jedním z pilotů, již vzlétli na svých Curtissech H-75, byl i čs. rotmistr František Peřina. Trochu se opozdil za svými spolubojovníky, kteří nedaleko Remeše zachytili avizovaný svaz německých dornierů.

Odvážný útok rotmistra Peřiny

Peřina však zahlédl to, co ostatním pilotům v zápalu boje uniklo – velkou skupinu těžkých dvoumotorových stíhaček Bf 110, které měly bombardéry chránit. I přes zdrcující přesilu se rozhodl sám zaútočit ještě dříve, než Němci zmasakrují jeho kamarády. Podařilo se mu nepozorovaně nabrat výšku a zaútočit z mraků. Osamělá stíhačka vnesla mezi německé letouny zmatek. Piloti nepostřehli, že útočí pouze jeden letoun, a zaujali obrannou kruhovou formaci, v níž se kryli navzájem. Ani to však Peřinu nezastavilo. 

Navzdory velkému riziku srážky znovu vletěl doprostřed nepřátelské formace a snažil se do ní vnést ještě více zmatku. Sestřelil jeden z messerschmittů, ale jeho stroj také utrpěl mnoho zásahů. Jedna ze střel vletěla až do kabiny, kde se rozlomila a zranila pilota, jenž se musel s poškozeným letounem odpoutat z boje. Nedaleké letiště bylo rozbombardované a prostřílená stíhačka měla poškozený podvozek, takže nezbylo než přistát na břicho.

Peřina se nemohl dostat vlastními silami z rozstřílené kabiny, ale letoun naštěstí nezačal hořet. Pozemní personál českého pilota vyprostil a zařídil převoz do nemocnice, kde mu vyjmuli z těžce zraněné nohy osmnáct střepin. Ve Francii se už do boje nezapojil, ale v panujícím zmatku se mu podařilo dostat se na vlastní pěst až na jih země. Odtud odletěl do severoafrických francouzských držav a odtud dál do Velké Británie, kde sloužil u 312. československé perutě.

„Tosanoides obama“, tak zní pojmenování nově objevené havajské ryby. Své jméno ryba dostala na počest amerického prezidenta Baracka Obamy. Neobvyklý krok je oceněním práce amerického prezidenta, který se osobně zasadil o rozšíření národní rezervace Papahānaumokuākea. Nový druh ryby vědci objevili během ponoru v blízkosti atolu Kure, ležícího 1 931 kilometrů severozápadně od Honolulu.

Od pavouka k doutníkům

Rezervaci Papahānaumokuākea založil před dekádou exprezident George Bush, Barack Obama pak vyslyšel volání mnoha místních obyvatel, ale i vědců, aby byla biologicky rozmanitá oblast lépe chráněná. Rozhodnutím Obamovy administrativy byla chráněná oblast rozšířena z původních 362 kilometrů čtverečních na 1,5 miliónu kilometrů. Papahānaumokuākea se tak letos stala největší chráněnou oblastí na světě.

Již v minulosti získalo několik vědeckých objevů přívlastek „obama“, šlo například o nově objevený druh sklípkana „Aptostichus barackobamai“, lišejníku „Caloplaca obamae“, vyhynulého ještěra „Obamadon“ nebo unikátního parazita pojmenovaného „Etheostoma obama“. Nikaragujská firma Grenada Cigars v minulosti vyráběla pod názvem „Obama 44“ doutníky, jejichž název odkazoval na skutečnost, že se Barack Obama stal 44. prezidentem Spojených států.

Ferdinand se projevil jako tvrdý a silný panovník. Ti předvídavější hleděli do budoucna  s velkým otazníkem v očích. Pozvolna si začali uvědomovat, že s Habsburky přichází do českého království zcela nová vláda. 

Česká korunovace

Rok 2016 byl plný výjimečných objevů a snímků z vesmíru. Díky sondě Cassini jsme mohli spatřit prstence Saturnu v nové perspektivě, prohlédli jsme si doposud neviděná místa na Měsíci, nahlédli jsme do hlubin jedné z nejjasnějších galaxií. Díky astronautům z NASA, ESA, JAXA a dalších vesmírných agentur jsme spatřili obrazy, jaké jsme nikdy dřív neviděli. Nepřehlédněte také druhou (vychází 28. prosince) a třetí část (30. prosince) našeho výběru nejlepších vesmírných fotografií uplynulého roku.

Velkolepý projekt na výstavbu vysokorychlostní železniční tratě spojující Čínu a Thajsko se nejspíš opravdu uskuteční. Záměr vybudovat trať oznámili představitelé obou zemí již v roce 2014. Dlouhou dobu se ale nic nedělo a vypadalo to, že jde opět je další z řady zajímavých, leč nikdy neuskutečněných plánů.

Thajský ministr dopravy Arkhom Termpittayapaisith nyní oznámil, že výstavba první části odstartuje již na počátku příštího roku. Vzniknout má 250 kilometrů tratě spojující Bangkok a severovýchodní thajskou provincii Nakhon Ratchasima. Náklady na výstavbu první fáze projektu v odhadované výši přes 5 miliard dolarů ponese Thajsko, Čína se na výstavbě bude podílet dodávkami technologií.

Spojení mezi Thajskem a Čínou je součástí tzv. centrální trasy, která má spojit čínský Kchun-ming se Singapurem. Po dokončení se zkrátí doba cestování ze současných 72 hodin na pouhých 10 hodin.

Lety do vesmíru už nejsou výsadou mocných státních agentur velkých zemí. Díky nanosatelitům se teď do vesmíru mohou podívat i zařízení studentských týmů.

Vědci a studenti kanadské Univerzity v Albertě sdružení v týmu AlbertaSat vytvořili unikátní cubesat Ex-Alta 1, který je vybaven rekordně miniaturním „fluxgate“ magnetometrem. S tímto moderním, malým a hlavně levným satelitem budou badatelé provádět špičkový výzkum.

Nanosatelit s magnetometrem

Pokud vše půjde plánu, tak by se miniaturní satelit Ex-Alta 1 měl dostat do vesmíru v srpnu 2017. Jeho úkolem bude studovat magnetické pole v blízkosti Země, které má velký význam v ochraně před slunečním větrem a kosmickým zářením.

TIP: SkyFire: NASA pošle k Měsíci sondu sestavenou ze 6 CubeSatů

V dnešní době je zásadní překážkou pro měření a předpovědí kosmického „počasí“ velká rozlehlost okolí Země. V blízké budoucnosti by ale do vesmíru mohly vyrazit celá hejna stovek nanosatelitů, jako je Ex-Alta 1, která by společným úsilím mohla vylepšit naše vědomosti i ochranu.

Na planetě jsme už objevili hodně druhů. Ale ještě zdaleka ne všechny. Jenom v jihovýchodní Asii vědci v poslední době objevili 163 nových druhů. Bylo mezi nimi 126 rostlin, 11 ryb, 3 savci a 9 obojživelníků.

Jedním z nich je i čolek Tylototriton anguliceps, který ihned získal přiléhavou přezdívku Klingon newt, česky čolek Klingon. Důvod je patrný na první pohled.

TIP: Jmenuje se Bond. Nová hutie z Karibiku se honosí slavným jménem

V jihovýchodní Asii i jinde na světě ještě jistě žijí doposud nepoznané druhy, jako byl ještě donedávna čolek Klingon. Už dnes ale čelí stále vzrůstajícímu tlaku lidských aktivit.

V severní Tanzanii je místo zvané Laetoli, kde se v roce 1976 našly slavné stopy australopitéků, stejného druhu jako populární „Lucy“. Před 3,66 miliony let tam v tuhnoucím vulkanickém popelu prošli muž, žena a dítě. Jde o nejstarší stopy z lidské linie, které se dochovaly do dnešní doby.

Nedávno ale v Laetoli došlo k dalšímu objevu. Badatelé šťastnou náhodou poblíž slavných stop odkryli další stopy australopitéků, z naprosto stejné vrstvy, jako ty předešlé. Velmi pravděpodobně prý šlo o další členy skupiny, která zanechala známé stopy v Laetoli.

TIP: Jak zahynula Lucy, jeden z našich nejslavnějších předků?

Vědci tím pádem budou muset opustit představu, podle které australopitéci žili v rodinách našeho typu. Teď se zdá, že dominantní samci australopitéků vedli skupiny s více ženami a jejich potomky.