Fotograf Maurice Mikkers fotil krystaly léků. Dostal při tom nápad, že by mohl nechat krystalizovat slzy.

Pomocí pipety nakapal slzy na sklíčko, nechal je odpařit a vzniklé krystaly vyfotografoval s využitím mikroskopu. Slzy vznikají v slzných žlázách, vyplavují z očí nečistoty, chrání je před mikroby a také je vyživují. Obsahují rozpuštěné soli, protilátky a další proteiny, které chrání oči před infekcí.

Z vyschlé slzy vznikne soubor krystalů, který připomíná sněhovou vločku. Každá taková vločka je přitom jiná. Jejich vzhled se liší podle obsažených látek i jemných rozdílů v prostředí při jejich krystalizaci.

Několik dní před bitvou u Jankova mělo v jankovském kostele vypadnout z rukou dřevěné sochy sv. Václava kopí a rozlomit se na tři díly. Lidé údajně viděli, jak světec povolil pěst a kopí upustil. Ať už to bylo jakkoliv, jisté je, že císařskému vojsku 6. března 1645 hvězdy nepřály.

Armáda císaře Ferdinanda III. se poblíž středočeského městečka střetla se švédskými jednotkami vedenými generálem Torstenssonem. Poté, co Švédové porazili Dánsko, rozhodl se legendární vojevůdce postupovat na Vídeň. Ve Slezsku ale čekali vojáci císařského polního maršálka Melchiora Hatzfelda.

TIP: Drancování měst Koruny české: Za třicetileté války je vojáci nijak nešetřili

Torstensson proto změnil taktiku a přikázal táhnout přes Čechy, odkud se chtěl dostat do Olomouce a směřovat dále k rakouské metropoli. Tomu musel císař za každou cenu zabránit. A tak se obě znepřátelená vojska střetla u Jankova. Ani pomoc bavorských oddílů císařské straně ale nedokázala výsledek bitvy zvrátit. Krvavý střet, který si vyžádal téměř 7 000 životů, se nesl ve znamení drtivého švédského vítězství.

Když Stalin 5. března 1953 vydechl naposledy, skončila jedna z nejdramatičtějších etap ruských dějin. Obyvatelé Sovětského svazu stejně jako celý svět hleděli do budoucnosti a napjatě očekávali, co přinese.

Jak ale legendární politik zemřel? To je dodnes otázka živých diskuzí. Přestože oficiálně verze mluví o následku mrtvice, podezření na otravu se nepodařilo zcela vyvrátit. Stalin se už nějakou dobu potýkal se zdravotními obtížemi, přesto když dostal 1. března mrtvici, zůstal téměř celý den sám ve svém pokoji. Až ve večerních hodinách si ho strážní dovolili vyrušit. K nemocnému Stalinovi však nezavolali medika, ale komunistické pohlaváry. Teprve poté byli přizváni lékaři, kteří už mohli pouze konstatovat, že se smrt nezadržitelně blíží. A skutečně, za dva dny „Muž z oceli“ zemřel.

Nabalzamovaný Stalin byl umístěn do mauzolea vedle svého předchůdce, zakladatele sovětského státu Vladimíra Iljiče Lenina. O tři roky později na 20. sjezdu komunistické strany zazněly výhrady proti Stalinově přítomnosti v Leninově hrobce. Sovětský vůdce Nikita Chruščov tehdy odhalil Stalinův kult osobnosti a jeho zločiny a na návrh dělníků z několika závodů potom 22. sjezd KSSS v říjnu 1961 rozhodl ponechat mauzoleum výhradně pro Lenina. V noci ze 31. října na 1. listopadu roku 1961 proto byly Stalinovy ostatky ve vší tichosti uloženy u kremelské zdi. Rakev byla následně zalita betonem, aby nedošlo k další manipulaci s diktátorovým tělem.

TIP: Po Stalinovi: Co se dělo v Sovětském svazu po smrti „Muže z oceli"?

Na pohřeb svého vzoru zamířil také český prezident Klement Gottwald. A dějiny se opakovaly. Jen co se ze Sovětského svazu vrátil, následoval svého učitele na druhý břeh…

Budoucí houslový virtuos a hudební skladatel Antonio Vivaldi přišel na svět za dramatických okolností. Hned po narození 4. března 1678 ho bez váhání pokřtila sama porodní bába! Zda stál za ohrožením chlapcova života špatný zdravotní stav či událé zemětřesení se neví, ale pro hudební publikum bylo zásadní, že se hoch nakonec ve zdraví dožil dospělých let.

TIP: Wolfgang Amadeus Mozart: Hudebník, který fascinoval Evropu

Přestože ho studia předurčovala k duchovní cestě, osud zamíchal kartami docela jinak a Vivaldi se vrhl na hudební dráhu. V 18. století byla opera na vrcholu a ohromný talent předurčil svého nositele k mistrovské kariéře. Zakázky od nejzářivějších evropských dvorů se jen hrnuly. Svou přízní ho zahrnul také císař Karel VI., který skladatele pozval na vídeňskou scénu. Štědrosti svého chlebodárce si ale dlouho neužil. Císař zakrátko skonal a jak už to tak u velkých umělců bývá, zůstal Vivaldi bez prostředků a rok poté zemřel. Na své znovuobjevení si poté musel počkat bezmála dvě století.

3. března 1915 byla prezidentem Wilsonem založena NACA – předchůdce dnešní NASA. Zpočátku se NACA (National Advisory Committee for Aeronautics) věnovala především leteckému výzkumu. První výsledky se datují do dvacátých let, kdy agentura vyvinula speciální kryt pro hvězdicové motory, jenž zlepšil jejich chlazení a snížil odpor vzduchu až o šedesát procent. Testovací dvouplošník Curtis Hawk AT-5A dosáhl s tímto krytem o 30 kilometrů za hodinu vyšší rychlosti než bez něj. Agentura za tento počin získala první z několika Collierových cen.

29. července 1958, kdy již měla NACA několik tisíc zaměstnanců, rozhodl prezident Eisenhower o zřízení nového úřadu – National Aeronautics and Space Administration a zániku NACA. Aktiva NACA byla převedena na NASA, která se od 1. října 1958 aktivně věnuje leteckému a kosmickému výzkumu.

Snímky pořízené sondou Cassini během let 2007 až 2015 ukazují, že uhlovodíková jezera na Saturnově měsíci Titanu rozhodně nejsou mrtvou stojatou vodou. Na obrázcích jsou jasně patrné poměrně rozsáhlé změny v jasnosti v blízkém okolí Kouzelného ostrova, nacházejícího se v jezeře Ligeia Mare. Toto jezero je s rozlohou okolo 130 tisíc čtverečních kilometrů druhé největší na Titanu. 

Vědci zatím netuší, čím jsou změny způsobeny, za nepravděpodobné ale považují, že by byly způsobeny přílivem a odlivem jak jej známe ze Země. Jednou ze zvažovaných  možností je, že změny způsobují vlny, pohyb pevných částic pod povrchem jezera, nebo kombinace bublin a vln. Poslední varianta se vědcům jeví jako nejpravděpodobnější. V každém případě jde o důkaz, že uhlovodíková jezera na Titanu rozhodně nejsou mrtvou a stojatou vodou. 

Podobný jev zaznamenala sonda Cassini také v největším Titanově jezeře -  tzv. Krakenově moři s rozlohou 400 tisíc kilometrů čtverečních (pro srovnání – Kaspické moře, největší jezero na Zemi, má rozlohu 376 tisíc kilometrů čtverečních).

Ačkoliv většina z nás ví, že některá jídla nejsou úplně to pravé pro naše zdraví, člověk je tvor hříšný a pokušení snadno podlehne. Pizzy, hamburgery nebo dortíky dovedou být totiž proklatě dobré. Méně známým faktem je, že když málo spíme, mají nad námi démoni přejídání a sklonů k nezdravému stravování mnohem větší moc.

TIP: Nemůžete spát? Možná za to může vaše matka!

Vědci zjistili, že kámen úrazu je v endokanabinoidu 2-AG, biologické látce v našem těle, která úzce souvisí s chutí k jídlu. Když málo spíme, hromadí se nám tato látka v těle, což vede k přejídání a podmíněné chuti na méně zdravé potraviny.

Představte si solární články, které jsou tak tenké, lehké a ohebné, že se dají umístit prakticky na cokoliv. Na čepici, tričko, chytrý telefon, list papíru nebo třeba balónek z pouti.

Právě takové solární články teď vyrobili inženýři MIT z organických materiálů. Jsou to zatím úplně nejtenčí a nejlehčí fotovoltaické články na světě.

Prý uplynou ještě roky, než se takové solární články dostanou na trh. Už teď se ale můžeme těšit na to, jak budou pohánět elektroniku příštích generací.

Praváci a leváci nejsou k vidění jenom u lidí. Našli jsme je u mnoha dalších druhů živočichů, počínaje šimpanzi, přes obojživelníky nebo potkany, až po korýše nebo hmyz.

Vědci nedávno objevili krásný příklad praváků a leváků u ryb, bizarních cichlid Perissodus microlepis. Žijí v africkém jezeře Tanganika a živí se okusováním šupin jiných druhů ryb.

Když jsou cichlidy malé, tak útočí na ryby náhodně z obou stran. Jak dospívají, tak se specializují na požírání šupin z levé nebo z pravé strany ryby. Stávají se z nich praváci nebo leváci a mění se podle toho i tvar jejich těla.