Exoplaneta KELT-11b je zvláštní objekt. Jde o nejjasnější exoplanetu jižní oblohy, která přechází přes kotouč své hvězdy. Její hmotnost odpovídá asi pětině Jupiteru, obíhá hvězdu ve velmi těsné vzdálenosti a hustota této planety odpovídá polystyrenu.

Kdyby někdo exoplanetu KELT-11b vzal a dal do dostatečného objemu vody, tak by bez potíží plavala. Astronomové sice tak velké moře k dispozici nemají, i tak je ale pro ně KELT-11b fenomenálním cílem pro pozorování.

Atmosféra o mocnosti 3 tisíce kilometrů

Horkou exoplanetu obaluje hustá vrstva atmosféry, jejíž mocnost odhadujeme na téměř 3 tisíce kilometrů. Právě taková atmosféra může sehrát roli modelového objektu pro naše přístroje, které se na ní mohou natrénovat pro průzkum komplikovanějších světů.

TIP: Řídká jako balsové dřevo: Planeta KELT-12b je nafouklý horký jupiter

Tuto exoplanetu vědci objevili v rámci průzkumu oblohy KELT (z anglického Kilodegree Extremely Little Telescope), který k lovu exoplanety využívá dva malé robotické teleskopy – jeden v Jihoafrické republice, druhý v Arizoně. Cílem projektu KELT jsou právě takové planety, které přecházejí přes kotouč hvězdy, takzvané tranzitní. Jejich existenci nám prozrazují dočasná nepatrná zeslabení záře hvězdy, která způsobují přecházející planety.

Strach máme ve své hlavě. Rodí se v mozku. Ale nový výzkum ukazuje, že náš strach ovlivňuje něco nečekaného, co sídlí ve střevu.

Experimenty na myších prozradily, že střevní bakterie sice poklidně obývají trávicí soustavu, ale zároveň také nějakým způsobem ovlivňují vnímání strachu.

TIP: Vědci varují: Strach z terorismu poškozuje mozek!

Vědci to zjistili, kdy chovali myši v čistém prostředí bez mikrobů. Myši byly bez mikrobů, a také přestaly reagovat na podněty, které je měly děsit. Když ale badatelé vrátili myši do normálního prostředí plného bakterií, tak se myši zase bály jako obvykle. U lidí by to prý mělo fungovat velmi podobně.

Čeká nás budoucnost s robotickou policií? V Dubaji, nejlidnatějším městě Spojených arabských emirátů a technologickém centru arabského světa jsou přesvědčeni, že ano.

Podle všeho to bude brzy. U policie Dubaje totiž právě nastoupil první robotický policista. Vyvinuli ho z robota REEM španělské společnosti PAL Robotics. Necelých 170 cm vysoký strážník z plastu, kovu a elektroniky ale představuje teprve první krok.

TIP: Když se ztratíte v útrobách velkého letiště, tak pomůže robot Spencer

Pokud se robotičtí policisté osvědčí, úřady v Dubaji hodlají mít v roce 2030 nejméně 25 procent policistů robotů. Ve stejném roce by tam rádi provozovali první policejní stanici, která bude kompletně bez lidské posádky. Jak se zdá, robotizace policie právě začala.

Dželady (Theropithecus gelada) jsou jediní zástupci primátů, kteří jsou prakticky výhradními býložravci zaměřenými na spásání trávy. Částečně se živí květy, oddenky a kořeny a jen velmi zřídka konzumují hmyz. Asi 90 % jejich potravy tvoří stébla trávy a travní semena. V období, kdy jsou na trávách k dispozici i semena, jim dávají dželady přednost před stébly. Způsobem života a složením potravy se tito primáti daleko víc blíží kopytnatcům než zástupcům vlastního řádu. Trávu dokážou žvýkat stejně efektivně jako například koně.

TIP: Etiopský národní park Simien: V království paviánů s krvácejícím srdcem

Tlupy dželad mají i více než dvě stovky členů, které se většinou zdržují do dvou kilometrů od strmých skalních stěn. Sem se stahují na noc a v případě nebezpečí. Ačkoli po skalních římsách lezou zdatně, téměř nikdy nevylézají na stromy a valnou většinu času tráví na zemi. Velmi výrazným znakem dželad je holá kůže na hrudi, která má tvar přesýpacích hodin. V období říje je zbarvení hrudní oblasti mnohem výraznější a má zřejmě obdobnou rozeznávací funkci jako při říji zduřelé hýždě paviánů.

Sovětské vrchní velení v čele s J. V. Stalinem si již na počátku války začalo uvědomovat, že vlastenecká a národní hesla mají daleko větší potenciál než hesla odkazující na ideály komunismu. Rozličné národy SSSR se zcela odlišným kulturním rámcem se v naprosté většině nemohly identifikovat s novým (a relativně mladým) státem, který nenabízel žádnou sjednocující kulturní identitu, a naopak společnost rozděloval. Navíc zkušenosti s kolektivizací, industrializací a také čistkami odcizily milionům lidí vládu komunistické strany.

Velká vlastenecká válka

Během válečných let došlo k razantní změně v přístupu sovětské vlády, která začala připomínat slavnou ruskou minulost od dávného středověku až do moderní doby. Šlo o částečný návrat tradic z dob před Říjnovou revolucí. První vlaštovkou změn bylo oslovení použité Stalinem dne 3. července 1941 při rozhlasovém projevu k obyvatelstvu. Namísto očekávaného a strohého „Soudruzi“ oslovil otcovsky sovětské občany: „Soudruzi, občané, bratři a sestry, vojáci naší armády a loďstva.“ Hned z počátku války začaly sovětské tiskoviny probíhající konflikt označovat řadou klišé jako „svatá lidová válka“, „svatá vlastenecká lidová válka“, „vítězná vlastenecká válka“, „veliká válka všeho sovětského lidu“, „válka za svobodu vlasti“ a podobně.

Noviny Pravda rovněž konflikt přirovnávaly k vlastenecké válce z roku 1812, kdy Napoleonova vojska utrpěla v Rusku zdrcující porážku, a mimo jiné tento termín použil ve svém projevu z 3. července 1941 i sám Stalin. Postupem času se nejvíc rozšířil termín „Velká vlastenecká válka“, jenž odkazuje na obranu proti agresorovi. Toto označení, jež se udrželo až do dnešních dní, se stalo oficiálním v květnu 1942, kdy Sověti zřídili vyznamenání Řád Velké vlastenecké války.

Vzkříšení gardy a carské uniformy

Dne 18. září 1941 byly v Rudé armádě (RKKA)obnoveny gardové jednotky, které bolševici pochopitelně po uchopení moci zrušili, jelikož pro ně představovaly symbol starého carského režimu. Byly zaznamenány případy, že v letech 1917–1918 některé rudé jednotky stahovaly zajatým gardovým důstojníkům kůži z rukou jako výraz nenávisti k bílým rukavicím, které tvořily součást důstojnické gardové uniformy. Titul „gardový“ se v průběhu let 1941–1945 uděloval za hrdinství a odvahu během války nejen jednotlivým útvarům a celkům, ale například i plavidlům.

Zvláštní odznak pro gardové jednotky vídaný na uniformách byl zaveden až 21. května 1942. S obratem k carské tradici souvisí i zásadní reforma sovětského vojenského stejnokroje z počátku roku 1943. Rozkaz č. 25 (pro válečné loďstvo č. 51) vydaný 15. ledna v Moskvě národním komisařem obrany Stalinem nařizoval všem vojskům přejít v období mezi 1.–15. únorem 1943 na nošení nových prvků uniforem – nárameníků (pogonů). Ty v ruské armádě zavedl již v roce 1696 Petr Veliký a zrušili je až bolševici během občanské války, jelikož příliš připomínaly carskou armádu a staré pořádky.

Stojí za zmínku, že i před lednem 1943 Rudá armáda používala jeden významný, ač přepracovaný symbol ruské imperátorské armády, jenž se poprvé objevil v roce 1827 za vlády cara Mikuláše I. Tím znakem byla pěticípá Marsova hvězda. Nárameníky však nebyly jedinou změnou provedenou v duchu obnovy tradic carského Ruska. Na proslulou vojenskou halenu zvanou gimnasťorka se vrátil stojatý límec zapínaný na knoflíky. Některým jednotkám, například kozákům, bylo ve větší míře povoleno nošení prvků připomínajících jejich etnický původ.

Dokončení za týden

Německá společnost Schott dokončila odlévání kotouče pro sekundární zrcadlo dalekohledu ELT. Hotové zrcadlo bude mít průměr 4,2 metru a bude vážit 3,5 tuny. Půjde o největší sekundární zrcadlo, jaké bylo dosud osazeno v dalekohledu a také o největší konvexní zrcadlo, jaké kdy bylo vyrobeno.

Superpřesný obr

Dalekohled ELT se segmentovým zrcadlem o průměru 39 metrů se stane největším teleskopem svého druhu na světě. První světlo by optikou tohoto přístroje mělo projít v roce 2024. Odlitím sekundárního zrcadla M2, které je větší než primární zrcadla řady současných profesionálních vědeckých dalekohledů, se podařilo dosáhnout významného milníku při stavbě tohoto unikátního přístroje. 

Polotovar zrcadla je blok (kotouč) je odlitý ze sklokeramického materiálu  Zerodur. Během následujících měsíců projde odlitý polotovar procesem pomalého chladnutí a mechanického i tepelného opracování. Teprve pak bude připraven pro finální úpravu přesného tvaru a leštění, které – dohromady s dalšími testy – provede francouzská společnost Safran Reosc. Tvar zrcadla po broušení a leštění se na celé optické ploše nemá odchylovat od požadovaného tvaru o více než 15 miliontin milimetru.

Slovo „abrakadabra“ si nejčastěji spojujeme s pohádkami a nejrůznějšími triky při kouzelnických show. V minulosti však lidé věřili, že se jedná o mocné zaklínadlo. Badatelé nemají o jeho přesném jazykovém původu jasno, někteří jej však datují až do starověké Mezopotámie.

Podle jiných teorií pochází zmíněný výraz z aramejštiny – semitského jazyka, kterým mluvil například Ježíš – a doslova znamená „vytvářím to, co říkám“. Pokud by slovo náleželo k příbuzné hebrejštině, mělo by podobný význam: „Stalo se tak, jak bylo řečeno.“

Podle některých odborníků vznikl termín spojením hebrejských slov pro svatou Trojici: Av (Otec), Ben (Syn) a Ruach Ha Kodeš (Duch svatý). Další jazykovědci míní, že se výraz odvozuje od boha Abraxase uctívaného ve staré Alexandrii.

Jisté je, že se uvedený pojem užívá již téměř dvě tisíciletí. Vůbec první zmínku lze najít v knize Liber medicinalis římského lékaře Quinta Serena Sammonica z 3. století: V jedné z kapitol autor zmiňuje, že by lidé trpící malárií měli nosit amulet se slovem „abracadabrangle“ napsaným v trojúhelníku. 

Práce v kanceláři spolu s nedostatkem pohybu a nezdravou stravou sebou nese riziko vzniku obezity. Šéfové čínské investiční a poradenské firmy proto přišli se zajímavým benefitem pro své zaměstnance. Za každý shozený kilogram jim vyplatí odměnu 100 jüanů (342 Kč), přičemž jedinou podmínkou je zhubnout alespoň o 3 kilogramy.

Nápad si čínští šéfové chválí – více než polovina zaměstnanců začala po vyhlášení motivačního programu navštěvovat posilovnu či jinak sportovat. Změnil se také jídelníček a stravovací návyky zaměstnanců – místo jídel z fast foodů častěji volí zdravější jídla. Rekordmankou se stala Wej Čou, která za dva měsíce dokázala zhubnout o 20 kilogramů a na odměnách si tak polepšila o 2 000 jüanů (zhruba 6 840 Kč).

Obezita je v Číně stále větším strašákem, odborníci odhadují, že do roku 2030 bude obezitou trpět každé čtvrté čínské dítě.

Hvězda KIC 8462852 je žlutobílý trpaslík vzdálený asi 1 500 světelných let od Země. Dřívější pozorování ukázala nevysvětlitelné změny v její jasnosti. Změna jasnosti je obvykle signálem o tranzitujícím tělese – objekt, který z pohledu sondy zastíní hvězdu, sníží její jasnost. Potíž je v tom, že obvyklá změna jasnosti u tranzitujících exoplanet je několik promile či procent a celý jev je zároveň velmi pravidelný. U hvězdy KIC 8462852 ale vědci zaznamenali dva případy poklesu jasnosti o 15 a 22 %, což je zcela výjimečná hodnota.

Blikající hvězda

Nyní se tento jev podařilo zaznamenat znovu – hvězda vykázala změny v jasnosti o dvě procenta a předpokládá se, že proces bude dál pokračovat. Materiál, který absorbuje modrou a ultrafialovou složku světla, by mohl poukázat například na obří oblak plynu, který se pohybuje okolo hvězdy. Přebytek infračerveného spektra by mohl naopak přispět k hypotéze, že se kolem hvězdy pohybuje obrovský roj komet.

TIP: Záhadná hvězda KIC 8462852: Hejno komet, nebo mimozemšťané? Vědci pátrají dál

Velmi zvláštní ale je i nahodilý způsob, jakým se postupně snižuje a zase zvyšuje svit. Podle vědců to vyvrací možnost tranzitu jediného objektu a ukazuje spíše na přechod více menších objektů. Objevili se ale i spekulace, že by mohlo jít o projev mimozemské civilizace.

Ta by mohla kolem hvězdy teoreticky vystavět takzvanou Dysonovu sféru, což je hypotetická superkonstrukce obklopující hvězdu, která má umožňovat využití veškeré energie, kterou hvězda vyzařuje.