Pátrání po mimozemské civilizaci: Radioteleskopy zkoumaly exoplanetu K2-18b, žádný signál ale nezachytily
Vědci zaměřili na hyceánskou exoplanetu K2-18b nejvýkonnější radioteleskopy světa. Žádné známky naznačující technologickou civilizaci na ní ale nenašli.
Umělecké ztvárnění exoplanety K2-18b a její mateřské hvězdy. (ilustrace: ESA/Hubble, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
V posledních letech patří exoplaneta K2-18b k nejdiskutovanějším planetám mimo Sluneční soustavu. Nachází se asi 124 světelných let od Země v souhvězdí Lva a obíhá kolem červeného trpaslíka. Právě poloha planety v takzvané obyvatelné zóně – tedy oblasti, kde by na povrchu mohla existovat kapalná voda – z ní činí mimořádně zajímavý cíl pro výzkum života ve vesmíru.
Signály ze vzdáleného světa
Pozorování pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba navíc naznačují, že její atmosféra obsahuje značné množství oxidu uhličitého a metanu. Tyto vlastnosti vedly některé vědce k tomu, aby K2-18b označili za kandidáta na takzvaný hyceánský svět – hypotetický typ planety pokryté globálním oceánem a obalené hustou atmosférou bohatou na vodík. Takové prostředí by teoreticky mohlo být příznivé pro mikrobiální život.
K2-18b se teď stala cílem radioastronomů, které naslouchají, zda od této exoplanety nepřicházejí nějaké rádiové signály. Cílem bylo zachytit tzv. technosignatury – tedy úzkopásmové rádiové signály, které by mohly pocházet z technologické civilizace podobné té na Zemi.
Navzdory milionům zaznamenaných kandidátních signálů astronomové nenašli žádnou přesvědčivou technosignaturu – žádný úzkopásmový rádiový signál, který by odpovídal technologii podobné té na Zemi.
Výzkum ale přesto přinesl důležitý výsledek. Umožnil stanovit horní hranici výkonu případného vysílače na této planetě. Pokud by tam existovala civilizace, její rádiové vysílání by podle odhadů nebylo silnější než radar někdejšího radioteleskopu Arecibo.
Možná nejdůležitější výsledek studie ale nepředstavují zjištění týkající se samotné exoplanety. Z pohledu budoucího pátrání po možných mimozemských civilizacích šlo o důležitý test nového automatizovaného systému analýzy dat, který dokáže zpracovat miliony signálů bez ručního třídění. Taková technologie bude nezbytná pro budoucí generaci radioteleskopů – například pro obří projekt Square Kilometre Array, který má být nejcitlivějším radioteleskopem v historii.