Pevninský most mezi Asií a Amerikou byl v době ledové otevřený jen krátce

Dnes je Asie oddělená od Severní Ameriky Beringovou úžinou. Během dob ledových ale bylo ohromné množství vody v ledovcích a hladina oceánu byla podstatně níže než dnes. Díky tomu existoval pevninský most, po kterém bylo možné přejít suchou nohou z východní Asie do Severní Ameriky.

Tamara Picová z Kalifornské univerzity v Santa Cruz a její kolegové nedávno publikovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences výsledky výzkumu izotopů dusíku v mořských sedimentech, podle kterých pevninský most v Beringii vznikl teprve zhruba před 35 700 lety. Znamená to, že most vznikl necelých 10 tisíc let před „vrcholem“ nejmladší doby ledové – před jejím glaciálním maximem, kdy měly ledovce během dotyčné doby ledové největší rozlohu.

Led v dobách ledových 

Z této studie rovněž vyplývá, že nárůst ledových štítů nejmladší doby ledové a s nimi související pokles hladiny oceánu, proběhly překvapivě rychle a mnohem později v rámci glaciálního cyklu, než si vědci doposud mysleli. Podle Picové to značí, že více než polovina ledu nejmladší doby ledové narostla až ve druhé polovině této doby ledové.

„Je to velmi významné pro pochopení fungování zpětných vazeb mezi klimatem a ledovými příkrovy,“ upozorňuje Picová. „Znamená to, že existuje podstatná prodleva mezi poklesem globálních teplot na počátku doby ledové a růstem ledových štítů.“ S osudem ledovců je zase těsně spjatá výška hladiny oceánů.

TIP: Vědci na kanadském pobřeží objevili lidské stopy staré 13 tisíc let

Nová zjištění mají velký význam pro studium migrace dávných lidí. Zkracují časový interval mezi otevřením pevninského mostu v Beringii a jeho opětovným uzavřením, k němuž došlo nejpozději mezi 13 až 11 tisíci lety. „Zdá se, že lidé se přes Beringovu úžinu přesouvali prakticky ihned poté, jakmile to podmínky dovolily,“ domnívá se Picová.