Příroda

Nákaza smrtící „mlokožravou“ plísní se v Evropě poprvé projevila v populaci mloků skvrnitých (Salamandra salamandra) na březích řeky Mázy u nizozemského Maastrichtu.

Lov ve lví smečce zajišťují převážně samice. Statnější samec pak potravu dokáže uhlídat a hlídá též teritorium. Proto jí také jako první a samice i mláďata spořádaně čekají.

Horský hřeben Odle viděný z vedlejšího horského masivu Seceda.

Krakonošova rukavice se rozevírá na úbočí Sněžky (v pravé části fotky)

Včely z mršin zrozené

Pověrám se nevyhnuly včely medonosné (Apis mellifera), považované za vzor pilnosti. Mnozí středověcí lidé se domnívali, že včely vznikají velmi nevábným způsobem – rodí se v mršinách dobytka a jiných zvířat. V té době se ještě věřilo na spontánní tvoření, například na vznik much ze zkaženého masa. Obdobně z jakýchsi drobných mušek, rodících se uvnitř mršin, pak měly vznikat dospělé včely. Středověký člověk odchovaný v patriarchální společnosti věřil, že si včely vybírají nejnoblesnějšího zástupce rodu a korunují jej za svého krále. Klíčovou roli královny poznali lidé mnohem později.

Věřilo se prý také, že včely mají své souboje cti a řídí se přísnými zákony roje. Pokud se například některá z včel provinila proti pravidlům, spáchala sebevraždu vlastním žihadlem. A konečně – včely byly někdy považovány za nejmenší zástupce ptáků!

Odpočívající samec nyaly.

Mláďata polárních lišek v letním období, kdy je relativní dostatek potravy. V zimě se šedá srst zbarví na bílou, takže je šelma na sněhu dobře maskovaná.

Pár čolků horských. Barevnější sameček má navíc hřbetní a ocasní kožní lem.

Netopýr hnědý (Eptesicus fuscus), jenž s oblibou loví můry Bertholdia trigona (ve výřezu). Můra útočící netopýry mate sérií ultrazvuků.

Jediná známá fotografie tarpana z moskevské zoo. Zvíře bylo chyceno v roce 1866 na Zagradovské stepi a do zoo v Moskvě se dostalo v květnu 1884. Samec kastrovaný ve věku tří let dorostl do výšky 133 cm v kohoutku. Zřejmě se nejednalo o čistokrevného jedince.

Chobot nosálky dubové (Stomaphis quercus) je tak dlouhý, že dvojnásobně přesahuje délku těla této mšice.

Tato kreveta harlekýn by podle některý zoologové měla být samostatným druhem Hymenocera elegans, který je jasně rozlišitelný podle modrých okrajů skvrn.

Aby mohla být populace považována za stabilní, musí čítat alespoň 500 kusů. Floridská puma proto stále patří mezi nejohroženější savce světa. Dnes pumy žijí jen v cípu Floridy jižně od řeky Caloosahatchee.

Stále více cibetek je kvůli „cibetkové kávě“ drženo v zajetí. Přesto je velmi pravděpodobné, že většina kávy prodávané s touto nálepkou, cibetku nikdy „neviděla“.