Příroda

Mihule říční (Lampetra fluviatilis) přisátá na parmu obecnou portugalskou (Luciobarbus bocagei).

Jelikož ptakopyskové loví potravu ve vodě, stráví pod hladinou denně až 12 hodin.

Nejslavnějším kakapem je Sirocco – narodil se v roce 1997, a jelikož trpěl po narození zánětem dýchacích cest, odchovali jej ochranáři uměle. Ministr životního prostředí jej jmenoval oficiálním vyslancem ochrany přírody na Novém Zélandu. 

Psi pampoví dorůstají hmotnosti 4,2 až 6,5 kilogramů a průměrné délky 60 cm. Samečci jsou asi o 10 % těžší než samičky. V zajetí se dožívají věku kolem 13 let.

Zlatěnka ohnivá v celé kráse u vletového otvoru do hnízda svého hostitele – samotářské vosy. Kontroluje přítomnost hostitele a za okamžik zmizí v hnízdě

Arktické moře s ledovými krami působí na suchozemce děsivě, ale zároveň je neuvěřitelně a podmanivě krásné.

Brusnice (Vaccinium), jak se tento rod keřů nazývá, vytváří stejně jako většina vřesovcovitých keřů (čeleď Ericaceae), takzvanou erikoidní mykorhizu s vřeckovýtrusými houbami, například voskovičkou vřesovcovou (Hymenoscyphus ericae). Houbová vlákna kolonizují převážně buňky pokožky kořene, v nichž se tvoří typické útvary – klubka a smyčky. Spolužití je tak těsné, že kořeny ani nevytváří kořenové vlášení (jemné kořenové vlásky). Houba pomáhá rostlině získávat živiny na chudých substrátech, kde jiné keře rostou jen obtížně. Na vhodných stanovištích, kyselých písčitých půdách v borových a smrkových lesích, jsou proto především borůvky dominantními rostlinami lesního podrostu.

Symbióza s houbou je ale také jedním z důvodů, proč se borůvky a brusinky jen špatně pěstují mimo přirozená stanoviště. Do zahrad se spíše hodí druhy, které nemají příliš vyhraněnou závislost na houbovém symbiontu, jako je například brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum). Při pěstování v zahradě je přitom nutné vysazovat více rostlin pokud možno různých odrůd, protože většina brusnic jsou rostliny cizosprašné. (foto: Shutterstock)

Urzon kanadský (Erethizon dorsatum) žije především v jižní části Kanady a na severu USA. Jde o relativně dlouhověká zvířata, ve volné přírodě se dožívají až 18 let.

V trusu se skrývají nejrůznější pachové vzkazy. (foto: Shutterstock)

Sloni spí obvykle vestoje, ale někdy uléhají, a tehdy na nich lze pozorovat neklamné známky snění, třeba záškuby nohou a chobotu. (foto: Shutterstock)

Stříbřenec pcháčohlavý mnohdy kvete celoročně, na jižní polokouli ovšem nejvíce od srpna do dubna. Květenství je lemováno několika řadami střechovitě se kryjících listenů krémové až karmínové barvy.

Krabům rodu Lybia se přezdívá také „pom-pom crab“, tedy volně přeloženo „krab s pompony“. Tento detailní snímek drobného tvora dokládá, že se sasankami na klepetech skutečně připomíná roztleskávačku sportovního týmu.

Kandík psí zub je na květ skoupý a vykvétá pouze na několik málo dní v roce.

Kaňon Guartelá se nachází mezi obcemi Castra a Tibagi, asi 200 kilometrů severozápadně od metropole Curitiba, která je hlavním městem brazilského státu Paraná.

Zoborožec přilbový (Aceros cassidix) je sulaweský endemit, který se hojně vyskytuje v pralesích v Národního parku Tangkoko. Zoborožce do této oblasti láká vysoká koncentrace fíků, kterými se živí. (foto: Michaela Koschová)