Soustava Kepler-88 má nového krále: Nově objevená planeta je třikrát větší než Jupiter

14.05.2020 - Martin Reichman


Reklama

Astronomové zjistili, že v planetární soustavě hvězdy Kepler-88 je vedle dvou již známých planet ještě třetí. Paradoxně jde o největší z planet soustavy Kepler-88. Vědci odhadují, že Kepler-88 d má třikrát větší hmotnost než největší planeta Sluneční soustavy Jupiter. 

Systém hvězdy Kepler-88, podobné našemu Slunci, se nachází v souhvězdí Lyry a od Země je vzdálený přibližně 1 200 světelných let. Kepler-88 d obkrouží svou mateřskou hvězdu na eliptické dráze jednou za dobu čtyř pozemských let. Dvěma dalším členům této soustavy to trvá mnohem kratší dobu. Kepler-88 b, který je menší než Neptun, to zvládne za 11 dnů a Kepler-88 c, velký asi jako Jupiter, za 22 dnů.

TIP: Sedmnáctiletý stážista z NASA objevil novou planetu z Hvězdných válek

Astronomové existenci Kepleru-88 d zjistili až po šesti letech studování údajů získaných Keplerovým vesmírným dalekohledem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír. Tento teleskop přestal NASA sloužit již před dvěma lety po vyčerpání paliva. Během své devítileté činnosti v hlubokém vesmíru objevil více než 2 600 planet existujících mimo náš planetární systém. Mnohé z nich by podle hodnocení vědců mohly být slibným místem pro existenci života.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907