archeologie

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Zlatý římský aureus s vyobrazením údajného římského vládce Sponsiana. (foto: PLOS ONE, Paul N. Pearson, CC-BY 4.0)

Kostel Panny Marie v Areni, v jehož okolí se nachází jeskyně, kde hledá česko--arménský tým sídliště nejstarších doložených vinařů. (foto: Jan Šindelář, CC BY-SA 4.0)

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Nález chápana, obětovaného mezi lety 250 a 300 n. l. v Teotihuacánu, potvrzuje čilé diplomatické vztahy s Mayskou říší. (foto: Wikimedia Commons, panza-rayada, CC BY-SA 3.0)

Traduje se, že se Heinrich Schliemann domluvil 13 jazyky, dalších 12 zvládl částečně. Měl zvláštní metodu, díky které se zvládl naučit jazyk od šesti týdnů do půl roku. Velkou pozornost věnoval hlasité četbě i učení slovíčkům zpaměti. Správnou výslovnost si zase osvojoval návštěvou nedělních bohoslužeb. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Jméno Loulandská krasavice dostalo tělo mladé ženy evropských rysů, velmi vysokého vzrůstu (180 cm) a s rudými vlasy. Stáří této tarimské mumie se odhaduje na 3 800 let, a patří tak k nejstarším nalezeným. (foto: Flickr, Michael Kan, CC BY 2.0)

Tunel objevený pod chrámem Usira a Eset v Taposiris Magna. (foto: Egyptian Ministry of Tourism and Antiquities, CC BY 4.0)

Trofejní mumifikovaná hlava ženy. (foto: Dagmara M.Socha, CC BY 4.0; Flickr, Mike W., CC BY-SA 2.0)

Kurátor Věstonické venuše Petr Neruda ukazuje věrnou kopii Věstonické venuše. (foto: Profimedia/ČTK, Šálek Václav)

Aetovští negrité z filipínského ostrova Luzon. Podobně vypadali dávní obyvatelé Tchaj-wanu. (foto: World Archaeology, Hsiao-chun Hung, CC BY-SA 4.0)

Archeologové v Izraeli objevili 44 byzantských zlatých mincí a další cenné předměty. (foto: Israel Antiquities Authority, Dafna Gazit, CC BY 4.0)

Objevený masový hrob na lokalitě Vráble. Téměř všechny nalezené kostry jsou bez hlavy. (foto: Martin Furholt, CC BY 4.0)

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)