české země

<p>Střet trval necelé dvě hodiny</p>

<p>Pozice na návrší skýtala pro české stavy výhodu, protože spojená císařsko-ligistická armáda musela útočit z&nbsp;údolí. Ve vítězství ji ale neproměnily</p>

<p>Korunovace byla významnou událostí, která měla pevně daný ceremoniál</p>

<p>Proslulý&nbsp;dvojnásobný sňatek bývá v&nbsp;historické literatuře označován za počátek mnohonárodnostní habsburské monarchie</p>

<p>Bartoloměj Paprocký se po dlouholetém exilu dočkal na sklonku života návratu z Moravy do milované vlasti</p>

<p>Vzdělání získal Paprocký na Krakovské akademii</p>

<p>Zákoutí uvnitř jeskyně poskytovala ideální úkryt pro oenězokazce</p>

<p>V rámci českých zemí se káva dostala nejdříve do Brna</p>

<p>Bitva u Slavkova - francouzská armáda vkročila pod Napoleonovým vedením na naši půdu poprvé roku 1805&nbsp;</p>

<p>Masaryk vzpomínal, že v&nbsp;době jeho mládí v&nbsp;Čejkovicích neznali žádný nacionalismus, leda „čejkovský“</p>

<p>Jedním ze znaků 19. století byl proces industrializace</p>

Vídeňský kongres na nějakou dobu vývoj zakonzervoval. Ve druhé polovině 19.století ale došlo k řadě zásadních proměn.

<p>Českého panovníka měly varovat události z nástupu posledních dvou králů Uher. Přestože byli z domácího rodu Arpádovců, museli si svou korunu těžce vyválčit</p>

<p>Aby byla podpořena výstavba nových podniků a domů, zbořili měšťané vnitřní městskou zeď už roku 1831, o čtyři roky později padla za oběť stavebním změnám i Židovská brána, která překážela chystanému nádraží</p>

<p>Nejbohatší vrstvou obyvatelstva byl takzvaný patriciát, kam patřilo asi 10 % obyvatel. Tato elita, která k nám přišla většinou z území říše, se věnovala hlavně zahraničnímu obchodu a obchodu s nemovitostmi a pozemky</p>