cestování

Burigangu křižují stovky lodí a její břehy ve městě nespojují téměř žádné mosty. Pohodlnější je svézt se na druhou stranu v člunu.

V hustých lesích Kanady

E. C. Manning Provincial Park

Poslední zastávku na dlouhé cestě tvoří E. C. Manning Provincial Park, založený v roce 1941. Tamní stezky, protkávající dnes území o rozloze 837 km², využívali již původní obyvatelé Kanady a první Evropané je objevili roku 1813. V lesích rezervace žijí mimo jiné medvědi baribalové či syslové skalní a většina dobrodruhů tam završuje své pětiměsíční putování po jedinečné Pacific Crest Trail. 

Žluté hory patří mezi nejpitoresknější a nejvíc navštěvovaná pohoří Číny.

Pro Evropany byly dřevěné inuitské mapy jen primitivním suvenýrem – ony však velice účinně kopírují topografii pobřeží.

Kolumbus se teprve naloďuje, ale sášně už jsou na svých místech a těší se na výlet k americkým břehům…

Maják Sõrve z roku 1960 patří s 52 metry k nejvyšším na Baltu. Jeho předchůdce se v místě tyčil už v roce 1646.

Incké stezky se táhly pohořími, pralesy i pouští a sjednocovaly obrovskou říši.

Jeden z nejznámějších pohledů na Yosemitské údolí posledním denním světle. Vlevo stěna El Capitan, napravo Bridalveil Fall a za ním v pozadí Half Dome.

Mešita Agha Bozorg z 18. století je propojená se starou náboženskou školou, tzv. medresou.

Práce sběračky se dědí z matky na dceru, jde však o úmornou dřinu za mizernou mzdu.

Maurští básníci líčili Alhambru jako „perlu vsazenou do smaragdu“, pro její polohu v okolních lesích.

Nepálené cihly dodávají Jazdu neopakovatelně starobylou atmosféru.

Medvědů žije v Yukonu na sedmnáct tisíc a náhodné setkání není nijak vzácné.

Po více než dvou letech dorazila výprava k řece Zambezi, kde měla začít stěžejní část cesty