chobotnice

Žahavý talíř 

Nejdelším dnes žijícím živočichem kupodivu není žádná z velryb, ale medúza známá jako talířovka obrovská (Cyanea capillata). Tento mořský žahavec se vyskytuje především v chladných vodách Severního ledového oceánu, Atlantiku a Pacifiku a jeho systematická příslušnost a množství druhů či poddruhů je stále předmětem sporů. Ačkoliv klobouky talířovek běžně nepřesahují průměr zhruba 50 centimetrů, u rekordního exempláře, zaznamenaného roku 1865 na východě Spojených států, naměřil slavný přírodovědec Luis Agassiz mnohem větší rozměry. Talíř vyplaveného obra měřil v průměru 2,3 metru a celková délka živočicha údajně přesahovala 36,6 metru. Délkou tak o několik metrů překonává i největšího kytovce plejtváka obrovského.

Ještě delší než talířovka obrovská měla údajně být pásnice pásmovka velká (Lineus longissimus), dravý bezobratlý živočich s velmi dlouhým elastickým tělem, jenž obývá především evropské pobřeží Atlantiku. Nepotvrzené údaje hovoří až o délce kolem 55 metrů, reálnější jsou však odhady zhruba třicetimetrových pásmovek. (foto: Shutterstock)

Kladivo na manévrování

Kladivounovití | mírné až tropické vody oceánů

Do čeledi kladivounovitých patří devět druhů žraloků, které spojuje specifický tvar hlavy. Zvláštní prvek těmto predátorům nadělila evoluce: Díky lebce v podobě kladiva lépe plavou i manévrují. Oči umístěné na okrajích hlavy jim zase zajišťují lepší panoramatický rozhled. 

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Každá z chobotnic reaguje na potápěče jinak: jedna se snaží uniknout, druhá mění barvu těla a snaží se i tvarem splynout s prostředím. (foto: N. Nashipae Y. Loxodonta)

Chobotnice kroužkovaná (Hapalochlaena lunulata) není o moc větší než golfový míček, ale její jed je dost silný na to, aby usmrtil člověka.

V množství chapadel má chobotnice své oblíbence, které používá přednostně. Podobně jako lidé dávají při náročnější manipulaci přednost levé nebo pravé ruce.

Delfíni si s potenciálně nebezpečným úlovkem dokážou velmi zdatně poradit

Serotonin zodpovídá za stabilitu nálady a pocity štěstí, ovlivňuje ale i libido a spánek. Podle badatelů je tomu tak již nejméně 500 milionů let.