21. 08. 2022Euclid: Po stopách temné hmoty
V roce 2023 se vydá do kosmu evropská mise Euclid, s cílem měřit trojrozměrné rozložení hmoty ve dvou miliardách galaxií. Měla by studovat i temnou hmotu spojenou s danými hvězdnými ostrovy, stejně jako vliv temné energie. Zmíněné dvě složky tvoří přes 95 % hmoty a energie vesmíru, zatímco na běžnou známou látku připadá jen zbývající nepatrná část. Družice se usadí v libračním centru L2 soustavy Slunce–Země. Z paprsků, které odrazí její zrcadlo o průměru 120 cm, pak budou čerpat informace dva hlavní vědecké přístroje: kamera pro viditelné spektrum a spektrometr pro infračervenou oblast. (ilustrace: ESA/ATG medialab, CC0)
02. 08. 2022Z původní oběžné dráhy sonda EnVision zpomalí opakovanými průlety skrz horní vrstvy atmosféry Venuše. Cílem je dosáhnout výšky 130 km nad povrchem. (foto: NASA, JAXA, ISAS, DARTS, Damia Bouic (VR2Planets), CC BY-SA 4.0)
28. 06. 2022Mars Sample Return je plánovaná vysoce komplexní robotická mise k planetě Mars, která by měla dopravit zpět na Zemi vzorky marsovské horniny. (foto: NASA/ESA/JPL-Caltech, CC0)
29. 05. 2022VentureStar: Legendu nenahradil
Jednostupňový dopravní prostředek VentureStar měl startovat vertikálně jako raketa a po vyložení nákladu přistávat horizontálně jako vztlakové těleso. Uvažovalo se o něm coby o nástupci strojů Space Shuttle, ovšem mnohem modernějším a bezpečnějším. Stroj o výšce 38,7 m a hmotnosti 1 000 tun by do kosmu zvládl vynést až 20tunový náklad a měl fungovat jak v automatickém režimu, tak při letech s posádkou. Po neúspěchu při vývoji zmenšeného technologického demonstrátoru X-33 bylo ovšem financování v roce 2001 zastaveno. (foto: NASA, CC0)
24. 05. 2022Konstelace satelitů Swarm
23. 05. 2022Snímek pořízený zařízením Extreme Ultraviolet Imager z letošního března ukazuje Slunce na vlnové délce 17 nanometrů. Jedná se o vlnovou délku, kterou vydává plyn o teplotě kolem jednoho milionu stupňů.
21. 12. 2021S odhadovanou cenou 3 271 miliard představuje ISS nejdražší kdy uskutečněný projekt lidstva.
15. 11. 2021Astronauté pozemské mise Pangaea na ostrově Lanzarote.
06. 11. 2021Evropský satelit CryoSat
05. 10. 2021„Průlet byl z hlediska vesmírného plavidla bezchybný a je neuvěřitelné konečně spatřit naši cílovou planetu,“ řekla po blízkém průletu sondy BepiColombo Elsa Montagnonová z řídícího střediska mise.
08. 09. 2021IC 342: Pod závojem
Jasná spirální galaxie IC 342 se nachází 10 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Žirafy. Mohla by být nápadným hvězdným ostrovem pozemské oblohy, z našeho pohledu ji však ukrývá závoj hvězd i mračen plynu a prachu v rovině Mléčné dráhy. Z IC 342 tak přichází světlo ztlumené a zčervenalé vlivem kosmických oblaků. Ostrý teleskopický snímek odhaluje nejen zatemňující prach, ale i mladé hvězdokupy a žhnoucí růžové oblasti vzniku stálic podél spirálních ramen. (foto: NASA, APOD, Arturas Medvedevas, CC0)
05. 08. 2021Čínská jednička: Dlouhý pochod 5
Nejvýkonnější nosná raketa lidové republiky je v provozu od letošního roku. Na výšku měří 62 m, její hmotnost dosahuje 880 tun. Středový stupeň má průměr 5 m a lze k němu připojit až čtyři boční, o průměru 3,35 m. Centrální stupeň pohání nejsilnější čínský kryogenní raketový motor YF-77, jako pohonné hmoty slouží kapalný vodík a kyslík. Dlouhý pochod 5 (Čchang-čeng 5, CZ-5) se svými parametry téměř vyrovná americké Deltě IV Heavy: Na nízkou oběžnou dráhu dopraví i 25 tun nákladu. Uplatnění najde například při vynášení lunárních či planetárních sond a při výstavbě nové čínské vesmírné stanice. (foto: CNSA, CC0)
20. 07. 2021Svůj pozemský koníček uplatnil Alexander Gerst i v kosmu. Jeho snímky z oběžné dráhy si získaly mnoho fanoušků.
