ESA

ARIEL, dalekohled s českou účastí, má pátrat i po stopách života na vzdálených světech.

Předpověď pohybu 40 tisíc hvězd, na základě pozorování observatoře Gaia pro příštích 400 tisíc let.

Cubesat Phi-Sat-1 s umělou inteligencí

Solar Orbiter má panely s rozpětím 18 metrů a váží 1,8 tuny. Na palubě nese deset měřicích přístrojů a okolo Slunce bude obíhat do roku 2027.

Koncept vesmírné stanice Alpha označený jako Option A, který vybral Bill Clinton po nástupu do úřadu.

Sonda zasáhne „Didymoon“ rychlostí 6,6 km/s. Uvolněná energie o ekvivalentu 2,4 t TNT by měla měsíc odchýlit z jeho oběžné dráhy a snížit rychlost rotace kolem planetky.

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko na snímku evropské sondy Rosetta (2015). Na barvu komety má zásadní vliv obsah organické hmoty a vodního ledu.

Solar Orbiter brzy vyrazí ke Slunci

Slunci vstříc: Solar Orbiter

Start evropského Solar Orbiteru o hmotnosti 1 800 kg pomocí rakety Atlas V se plánuje na 5. února 2020. Předpokládá se, že automat prolétne v těsné blízkosti Slunce celkem třináctkrát, přičemž bude čelit teplotám přes 500 °C. Ke hvězdě se dostane až na vzdálenost 42 milionů kilometrů a před přehřátím ho ochrání titanový štít z několika vrstev. Astronomové se těší především na první blízké pohledy na sluneční póly. Sonda bude například studovat vlastnosti slunečního větru či magnetického pole a pořizovat detailní snímky jevů na naší stálici. Solar Orbiter uskuteční i některá společná pozorování s americkým průzkumníkem Parker Solar Probe.

Experimentální cubesat OPS-SAT by měl na svou cestu vyrazit již během dneška.

Čtyřruký robot ClearSpace-1 během testu uloví vesmírný odpad, zneškodní ho, a poté i s ním zanikne.

Zmrzlé duny na Marsu tají

Umělá inteligence značně vylepší provoz satelitů pro dálkový průzkum Země.