ESA

IC 342: Pod závojem

Jasná spirální galaxie IC 342 se nachází 10 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Žirafy. Mohla by být nápadným hvězdným ostrovem pozemské oblohy, z našeho pohledu ji však ukrývá závoj hvězd i mračen plynu a prachu v rovině Mléčné dráhy. Z IC 342 tak přichází světlo ztlumené a zčervenalé vlivem kosmických oblaků. Ostrý teleskopický snímek odhaluje nejen zatemňující prach, ale i mladé hvězdokupy a žhnoucí růžové oblasti vzniku stálic podél spirálních ramen. (foto: NASA, APOD, Arturas Medvedevas, CC0)

Čínská jednička: Dlouhý pochod 5

Nejvýkonnější nosná raketa lidové republiky je v provozu od letošního roku. Na výšku měří 62 m, její hmotnost dosahuje 880 tun. Středový stupeň má průměr 5 m a lze k němu připojit až čtyři boční, o průměru 3,35 m. Centrální stupeň pohání nejsilnější čínský kryogenní raketový motor YF-77, jako pohonné hmoty slouží kapalný vodík a kyslík. Dlouhý pochod 5 (Čchang-čeng 5, CZ-5) se svými parametry téměř vyrovná americké Deltě IV Heavy: Na nízkou oběžnou dráhu dopraví i 25 tun nákladu. Uplatnění najde například při vynášení lunárních či planetárních sond a při výstavbě nové čínské vesmírné stanice. (foto: CNSA, CC0)

Svůj pozemský koníček uplatnil Alexander Gerst i v kosmu. Jeho snímky z oběžné dráhy si získaly mnoho fanoušků.

Parmitano prolétá jedním z modulů stanice jako Superman.

Dvojče roveru ExoMars – Ground Test Model (GTM)

Vlevo astronautka Kathleen Rubinsová, vpravo astronaut Thomas Pesquet - oba v obleku LCVG.

Kulovitý robot DAEDALUS by měl být v lunárních jeskyních jako doma.

ARIEL, dalekohled s českou účastí, má pátrat i po stopách života na vzdálených světech.

Předpověď pohybu 40 tisíc hvězd, na základě pozorování observatoře Gaia pro příštích 400 tisíc let.

Cubesat Phi-Sat-1 s umělou inteligencí

Solar Orbiter má panely s rozpětím 18 metrů a váží 1,8 tuny. Na palubě nese deset měřicích přístrojů a okolo Slunce bude obíhat do roku 2027.

Koncept vesmírné stanice Alpha označený jako Option A, který vybral Bill Clinton po nástupu do úřadu.