evoluce

Takto nějak pravděpodobně vypadali králové druhohorní oblohy azhdarchidi. Největší známý z nich, nazvaný Quetzalcoatlus, měl patnáctimetrové rozpětí křídel.

Až metr dlouhý a deset kilogramů vážící leguán galapážský se živí převážně kaktusy. Vyskytuje se na šesti z 19 ostrovů v odhadovaném počtu 5 000–10 000 jedinců.

Smutná želatina

„Blobfish“
Druh: Psychrolutes microporos | Výskyt: okolí Austrálie

Tajemnému tvorovi, kterého se podařilo objevit teprve roku 1983, vynesl jeho netradiční tvar těla poněkud úsměvné pojmenování „blobfish“ („blob“ lze volně přeložit jako „rosol“). Ryba si kvůli bizarnímu vzhledu vysloužila dokonce označení „nejošklivější zvíře planety“, přestože jí její podoba ve skutečnosti pomáhá přežít: Přebývá totiž v hloubce okolo 1 000 m, a právě „želatinová“ tkáň jí umožňuje čelit tamnímu obrovskému tlaku. Dospělí jedinci váží přibližně 750 g, víc toho však o chování a životě prazvláštních ryb zatím nevíme, neboť je velmi obtížné je pozorovat v jejich přirozeném prostředí.

 

Ve výřezu levá ruka 10 týdnů starého lidského embrya. Modré čáry ukazují „plazí“ svaly. 

Pozůstatky čtyřnožců rodu Acanthostega se objevují v zemských vrstvách starých zhruba 365 milionů let.

V roce 1982 vytvořil Dale Russell koncept dinosauroida – výsledek hypotetických evolučních pochodů, které by působily na rychlého a dravého běžce druhu Troodon formosus.

Tučňákům by se let hodil zejména při přesunu od hnízdiště k pobřeží. Přesto bylo pro jejich předky výhodnější upřednostnit pohyb výhradně v mokrém živlu

Jen velcí ptáci jako jsou tukani, mohou bez problémů konzumovat velké plody a šířit velká semena. Jejich odchod má nevyhnutelný dopad i na pralesní flóru

Pavouci skákavky druhu Euophrys omnisuperstes obývají oblasti okolo 6 700 m n. m., a jsou tak nejvýše žijícími zvířaty na světě.

Netopýr buldočí (Coleura afra)

V období karbonu před 359–299 miliony let dosáhlo zastoupení kyslíku v atmosféře závratných 35 %.

I když se nemusíme obávat nedostatku kyslíku, lidstvo by se mělo velmi zamyslet nad znečišťováním atmosféry; jedy, které se už dnes na mnoha místech nacházejí, totiž člověka zahubí snáz než pokles koncentrace životodárného plynu.