hmyz

DNA sklípkana korálkového (Acanthoscurria geniculata) má 6,5 miliard písmen genetického kódu, což je dvakrát víc než u člověka.

17. 12. 2022

Nejčtenejší


Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

26. 11. 2022

Mravenci jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu, známo je více než 12 tisíc druhů. Vznikali během období křídy před 99 miliony let, dnes jsou takřka všudypřítomní. Za dobu mravenčí existence došlo mezi nimi a rostlinami k mnoha interakcím. Od běžného sběračství, kdy mravenci shromažďují a konzumují semena či listy rostlin, ochranu před škůdci či naopak chov škůdců na rostlinách. Mravenci také rozmělňují, převrstvují a mění vlastnosti půdy a vytvářejí prostředí pro růst určitých druhů rostlin na mraveništích. 

Mezi některými rostlinami a mravenci dokonce došlo k vzájemnému přizpůsobení. Rostliny například vytvářejí mimokvětní nektaria, která lákají mravence a ti pak své „hostitele“ ochraňují. Mravenci také šíří semena některých rostlin, na nichž vyrůstají speciální útvary, které slouží jako odměna za prokázanou službu. Nejtěsnější vazbu představují myrmecodia, rostlinou připravené hnízdní útvary pro některé druhy mravenců. Ta vznikají u tropických rostlin různých taxonomických skupin. Všechny druhy rostliny, jež s mravenci nějakým způsobem kooperují, se souhrnně označují jako myrmekofilní. (foto: Shutterstock)

11. 11. 2022

Na detailním záběru sršní hlavy jsou dobře patrné oči ledvinovitého tvaru, jednoduchá očka (ocelli) na temeni hlavy i respekt budící kusadla. (foto: Shutterstock)

09. 11. 2022


Reklama

Ukazuje se, že jako potrava kobylce poslouží i včely. Kořist si pevně přidržuje oběma páry nápadně ostnatých nohou. (foto: © Miroslav Kulfan)

02. 11. 2022

Hmyz se svým chováním podobá savcům a dalším obratlovcům, někdy až nečekaným způsobem. (foto: PixabayCC0)

01. 11. 2022

Komety zářivé (Chrysiridia rhipheus) mají rozpětí 7 až 9 centimetrů a Evropané byli dříve přesvědčeni, že místem jejich původu je Čína nebo Bengálsko. Později se ovšem ukázalo, že tito noční motýli žijí pouze na Madagaskaru. (foto: Shutterstock)

28. 10. 2022
28. 10. 2022

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

28. 09. 2022

Bodnutí komára tropického (Aedes aegypti) je nepříjemné, ale choroby, které tento hmyz přenáší, mohou mít fatální následky. (foto: Shutterstock)

03. 09. 2022

Reklama

Hmyz patří do jídelníčku ve více než sto zemích a v posledních letech si získává oblibu i v Česku. (foto: Unsplash, Jeremy BezangerCC0)

30. 08. 2022

Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) – jeden ze dvou druhů, které se běžně vyskytují i v České republice. (foto: Shutterstock)

20. 08. 2022

Světelná show Tribute in Light je pastí pro ptáky přelétající nad New Yorkem. (foto: Wikimedia Commons, King of HeartsCC BY-SA 4.0)

08. 08. 2022

Takzvané afrikanizované včely jsou extrémním příkladem „zlých“ včel. Portorická zkušenost ovšem ukázala, že i ony mohou být „zkroceny“. (foto: Shutterstock)

20. 07. 2022

Rosnatka okrouhlolistá má v české botanice několik názvů – mucholapka, rosička, rosník a díky paprskovitému tvaru listů se jí přezdívá také sluneční bylina. (foto: Shutterstock)

15. 07. 2022

Polovina mravenců druhu Temnothorax rugatulus se pracovního ruchu vůbec neúčastní. Zdánlivě líní příživníci ale mají pro kolonii velký význam. (foto: AntWiki, Museum of Comparative Zoology, Gary D. Alpert, CC BY-SA 4.0)

29. 06. 2022

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907