Jižní Amerika

Chápani se živí ovocem, listy, semeny, květy a bezobratlými živočichy. Na snímku je zachycena skupina chápanů vlnatých v ekvádorské džungli.

Parosnička srdíčková (Dyscophus guineti) je 6–9 cm velká žába z Madagaskaru. Živí se mravenci, které loví u jejich cestiček. Pokud se cítí být ohrožená, dokáže nafouknout tělo a odstrašit tak predátory

Během večera, kdy se mírně ochladí, jsou mravenečníci nejaktivnější. V Jižní Americe patří ke „starousedlíkům“ – jejich předci tu žili už v dávných dobách, kdy byl ještě jihoamerický kontinent oddělen od Severní Ameriky

Inckou říši obývala rozmanitá směsice různých etnik. Každé z nich mělo vlastní kroj, který muselo povinně nosit.

Guanové působí při pohybu ve větvích stromu dost neohrabaně. Jeden a půl kilogramu těžcí opeřenci zde ovšem tráví většinu života

Z kořenů tohoto druhu, který je bohatý na taniny (až 9 % v sušině) se získávalo černé barvivo. Sušené listy používali indiáni jako kryt obydlí a mladé řapíky listů se vaří a používají podobně jako rebarbora

<p>Ráno si přivstat se vyplácí. Mraky nad Torres del Paine se alespoň na chvíli otevřou</p>

<p>Mláďata rypoušů mají obrovské oči, proto jsme jim přezdívali “Trabant”, dle&nbsp; tvaru reflektorů stejnojmenné značky aut bývalého východního Německa</p>

<p>Nosál červený žije v severní části jihoamerického kontinentu. Dorůstá délky mezi 80 a 110 centimetry, z čehož polovina připadá na ocas. Dospělí jedinci jsou 2 až 7 kilogramů těžcí</p>

<p>Volavka modrošedá (<em>Egretta caerulea</em>) lovící na mořském pobřeží na ostrově Caye Caulker (Belize)</p>

<p>V&nbsp;roce 1994 byl Národní park Canaima zařazen do světového dědictví UNESCO</p>

<p>Hibiscus acetosella nemá příliš atraktivní květy. Je známý především jako užitkový druh, z&nbsp;nějž se vaří dobrý čaj</p>

<p>Zdejší barvy jsou opravdu úžasné</p>

<p>Kolonie albatrosů s&nbsp;hnízdy bezpečně vedle sebe</p>

<p>Ačkoli tak nevypadá, je pásovec příbuzný lenochodům a mravenečníkům</p>