Jižní Amerika

Dvojice terejů modronohých na galapážských ostrovech, kde žije velká část jejich populace.

Zřejmě nejznámější část parku Torres del Paine, které se říká jednoduše „věže“ ve světle zapadajícího slunce

Není známo, zda se německý císař dozvěděl, že po něm byl tento vousatý druh tamarína pojmenován a jestli se cítil polichocen, nebo uražen

 

Cesta dvou piraní do kajmaního krku

Výrazná barva ibisů je viditelná z velké vzdálenosti

<p>Pěnkava si pochutnává na leguánkových parazitech</p>

Obyvatelům kdysi neproniknutelných pralesů dnes místa s relativně nepoškozenými částmi pralesa nestačí. Téměř vyhlazeni byli například i jaguáři (Panthera onca)

Ačkoli pásovec devítipásý má ve většině případů doopravdy devět pásů, jejich konkrétní počet na různých lokalitách se liší

 

Chápani se živí ovocem, listy, semeny, květy a bezobratlými živočichy. Na snímku je zachycena skupina chápanů vlnatých v ekvádorské džungli.

Parosnička srdíčková (Dyscophus guineti) je 6–9 cm velká žába z Madagaskaru. Živí se mravenci, které loví u jejich cestiček. Pokud se cítí být ohrožená, dokáže nafouknout tělo a odstrašit tak predátory

Během večera, kdy se mírně ochladí, jsou mravenečníci nejaktivnější. V Jižní Americe patří ke „starousedlíkům“ – jejich předci tu žili už v dávných dobách, kdy byl ještě jihoamerický kontinent oddělen od Severní Ameriky

Inckou říši obývala rozmanitá směsice různých etnik. Každé z nich mělo vlastní kroj, který muselo povinně nosit.

Guanové působí při pohybu ve větvích stromu dost neohrabaně. Jeden a půl kilogramu těžcí opeřenci zde ovšem tráví většinu života

Z kořenů tohoto druhu, který je bohatý na taniny (až 9 % v sušině) se získávalo černé barvivo. Sušené listy používali indiáni jako kryt obydlí a mladé řapíky listů se vaří a používají podobně jako rebarbora

<p>Ráno si přivstat se vyplácí. Mraky nad Torres del Paine se alespoň na chvíli otevřou</p>