klima

Sever Evropy čekají možná v budoucnosti vyšší srážky, ale střed a jih kontinentu budou stále víc vysychat.

V 50. a 60. letech si vědci mysleli, že se počasí naučíme plně ovládat a půjde například o strategickou výhodu při válčení.

Posun tropických pásem bude podle vědců znamenat větší sucha v jihovýchodní Africe a větší množství záplav v jižní Indii.

Podle odhadů bude v roce 2025 až polovina lidí na Zemi žít v místech, kde se voda stane vzácností.

Rolníci byli na počasí závislí. Obraz Čtvero ročních období: Léto od Pietra Breughela zachycuje polní práce v červenci.

Nejmladší superkontinent Pangea, v době před 200 miliony let. Ve výřezech simulace dvou superkontinentů budoucnosti.

Zkamenělé písečné duny v oblasti Melas Chasma, Valles Marineris.

Na povrchu Venuše nalezneme četné sopky, přičemž přes 150 z nich má průměr základny větší než 100 km. Na Zemi jsou srovnatelným útvarem pouze Havajské ostrovy.

Neobvykle chladné a vlhké počasí na počátku 20. století bylo nakonec horší, než všechny nové zbraně, včetně kulometů, tanků nebo bojových plynů.

Studené klima počátku 17. století se někdy označuje jako vrchol „malé doby ledové“.

Klimatickou katastrofu v podobě deseti ran egyptských popisuje i biblická kniha Genesis.

Příčinou umírání baobabů je možná změna klimatu, možná se prostě jen dožily svého „vyměřeného věku“.