křižácké výpravy

Křižáci v Sidónu zbudovali Mořský hrad a ve 13. století také Hrad svatého Ludvíka. Během křížových výprav bylo město několikrát dobyto a vydrancováno. Ve výřezu nalezené ostaky z masového hrobu.

Saladin ve filmu Království nebeské.

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Do skutečného boje se čeští rytíři zapojili až v roce 1190 během dobývání Akkonu.

Křížové výpravy dovolily hamižným a ctižádostivým rytířům skrýt svou motivaci za svaté ideály.

Dětská křížová výprava

Češi a Moravané nebyli žádnými beránky a zhruba od Soluně nebrali ohled na zákaz rabování.

Původní název pevnosti zněl „Špitálnický hrad“, pojmenování „Rytířský hrad“ (Krak des Chevaliers) vzniklo až v 19. století, ale ujalo se a používá se dodnes.

V ulicích Jeruzaléma leželo tolik mrtvých, že se prý rytíři brodili po kolena v krvi.

K Antiochie dorazili křižáci po vyčerpávající cestě v říjnu 1097.

Těžce obrněná křižácká jízda ze západní Evropy byla pro turecké vojsko smrtící.

<p>Křižáci byli považováni za&nbsp;vzor ctnosti, muže bohabojné a čisté, kteří konají jen proto, aby osvobodili svatá místa a plnili boží vůli.</p>