křižácké výpravy

Do skutečného boje se čeští rytíři zapojili až v roce 1190 během dobývání Akkonu.

Křížové výpravy dovolily hamižným a ctižádostivým rytířům skrýt svou motivaci za svaté ideály.

Původní název pevnosti zněl „Špitálnický hrad“, pojmenování „Rytířský hrad“ (Krak des Chevaliers) vzniklo až v 19. století, ale ujalo se a používá se dodnes.

V ulicích Jeruzaléma leželo tolik mrtvých, že se prý rytíři brodili po kolena v krvi.

K Antiochie dorazili křižáci po vyčerpávající cestě v říjnu 1097.

Těžce obrněná křižácká jízda ze západní Evropy byla pro turecké vojsko smrtící.

<p>Křižáci byli považováni za&nbsp;vzor ctnosti, muže bohabojné a čisté, kteří konají jen proto, aby osvobodili svatá místa a plnili boží vůli.</p>