lebka

Rekonstrukce tváře údajného „vampýra“ z amerického Griswoldu. (foto: Parabon NanoLabs, CC BY 4.0)

Savci z třetihorního naleziště Gray Fossil Site v americkém Tennessee.

Aetovští negrité z filipínského ostrova Luzon. Podobně vypadali dávní obyvatelé Tchaj-wanu. (foto: World Archaeology, Hsiao-chun Hung, CC BY-SA 4.0)

Mumie muže z muzea v Marburgu nese stopy po úderu do hlavy a bodnutí do zad. (foto: Anna-Maria Begerock, CC BY 4.0)

Homo Antecessor (člověk předchůdce), který žil během spodního pleistocénu na území dnešního Španělska a Itálie, byl jedním z předků moderního člověka. (foto: Flickr, jlmaral, CC BY-SA 2.0)

Podle nové analýzy fosilních lebek velryb byly nosy vorvaňů oblíbenou pochoutkou nejen pro megalodony, ale i pro další starověké žraloky. (foto: Shutterstock)

Rekonstrukce pozdně křídového dinosaura Struthiosaurus austriacus z území dnešního Rakouska

Rekonstrukce hlavy dinosaura Issi saaneq.

Podle výzkumníků má nově objevený druh člověka z Nesher Ramla společné rysy s neandertálci i s archaickými příslušníky rodu Homo. Zároveň se ale liší od moderních lidí.

Dospělí anteosauři dorůstali délky 5 až 6 metrů a vážili přes půl tuny. Lebka anteosaura měřila až 80 centimetrů.

Lidské kosti z jezera Rúp Kund.

Protoceratopsové byli velcí asi jako ovce a žili v oblasti dnešního Mongolska a Číny před 80 až 75 miliony let.

Poranění způsobená středověkým šípem připomíná soudobá střelná zranění.

Zhruba padesátiletá žena žijící před třemi a půl tisíci lety na území dnešního Švýcarska operaci přežila – kosti jeví znaky hojení.

Uměle deformované lebky bulharských nevěst a přirozený tvar hlav jejich bavorských rodin z 5. až 6. století. Rekonstrukce zašišatělé hlavy hunské ženy (vlevo), vpravo portrét ženy z 15. století. Goticky protáhlé linie hlavy byly v období vrcholného středověku velice módní – naštěstí se toho většinou docilovalo jen pomocí vysokých čepců a vyholování pruhu vlasů nad čelem